|
trochu vylívání emocí a strastí z života. moje druhá báseň, nepíšu zase tak dlouho takže neočekávejte nic světoborného.
|
jak krutý je život umělce
jež neví jak má žít
tak přičichne si k pomněnce
ať ví kam má jít
ztrácí se v labyrintu hvězd
a v jeho kouzelném dění
vidí v něm tisíce cest
a neví která správná není
cestu ven už nenajde
není mu už pomoci
tak daleko snaha nezajde
a bude se jen toulat po noci
po jeho umění
už zbyl jenom stín
je prokletý básník
jenž ztrácí svůj rým
jež neví jak má žít
tak přičichne si k pomněnce
ať ví kam má jít
ztrácí se v labyrintu hvězd
a v jeho kouzelném dění
vidí v něm tisíce cest
a neví která správná není
cestu ven už nenajde
není mu už pomoci
tak daleko snaha nezajde
a bude se jen toulat po noci
po jeho umění
už zbyl jenom stín
je prokletý básník
jenž ztrácí svůj rým
Gratuluji k tomu, že jsi začala psát. Svět poezie a tvorby je kouzelný, pokud se budeš psaní dál věnovat, sama zjistíš, jak moc.
U této básně je zatím hodně vidět, že je to jeden z prvních pokusů. Báseň je příliš svázaná, rýmy nejsou povedené, je to tuctovka, ale pro začátek jsou taková díla holt nutná. Každý se musí naučit vypracovat si svůj vlastní styl a to trvá roky. Přeji, ať ti nadšení a elán vydrží!
U této básně je zatím hodně vidět, že je to jeden z prvních pokusů. Báseň je příliš svázaná, rýmy nejsou povedené, je to tuctovka, ale pro začátek jsou taková díla holt nutná. Každý se musí naučit vypracovat si svůj vlastní styl a to trvá roky. Přeji, ať ti nadšení a elán vydrží!
Povedená. Až se trochu víc rozepíšeš, budeš tu ve svých básních plavat jako strýček Skrblík. Na začátky se vždycky pěkně vzpomíná. Ať se daří v psaní a šup sem brzy další ;)
gajda
Noc a hvězdy - téma na dva životy. Těch se drž a nikdy nepřestaneš psát. A časem to přijde samo. To umění.
Mari, vítej i ty. Už ten úvod "jak krutý je život umělce jenž neví jak má žít" slibuje poutavou báseň, takže jsi jednoznačně vykročila správným směrem a věřím, že ty ses naopak našla. Je skvělé, že ses vrhla do psaní.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ztrácím svůj stín : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chudý cestovatel
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chechtalka [18], MrsPapi [13], Nasko [10], le-tulle [8], RathuVSoak [5]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

