trochu vylívání emocí a strastí z života. moje druhá báseň, nepíšu zase tak dlouho takže neočekávejte nic světoborného.
 26.04.2024
8
677 (15)
0
jak krutý je život umělce
jež neví jak má žít
tak přičichne si k pomněnce
ať ví kam má jít

ztrácí se v labyrintu hvězd
a v jeho kouzelném dění
vidí v něm tisíce cest
a neví která správná není

cestu ven už nenajde
není mu už pomoci
tak daleko snaha nezajde
a bude se jen toulat po noci

po jeho umění
už zbyl jenom stín
je prokletý básník
jenž ztrácí svůj rým
 03.05.2024 10:17
vítej :) moc se mi líbí některé slovní obraty. těším se na další
 28.04.2024 09:59
Gratuluji k tomu, že jsi začala psát. Svět poezie a tvorby je kouzelný, pokud se budeš psaní dál věnovat, sama zjistíš, jak moc.
U této básně je zatím hodně vidět, že je to jeden z prvních pokusů. Báseň je příliš svázaná, rýmy nejsou povedené, je to tuctovka, ale pro začátek jsou taková díla holt nutná. Každý se musí naučit vypracovat si svůj vlastní styl a to trvá roky. Přeji, ať ti nadšení a elán vydrží!
 28.04.2024 08:44
Povedená. Až se trochu víc rozepíšeš, budeš tu ve svých básních plavat jako strýček Skrblík. Na začátky se vždycky pěkně vzpomíná. Ať se daří v psaní a šup sem brzy další ;)
 26.04.2024 23:29
Vítej mezi námi.
 26.04.2024 21:05
 gajda
Noc a hvězdy - téma na dva životy. Těch se drž a nikdy nepřestaneš psát. A časem to přijde samo. To umění.
 26.04.2024 20:43
Pékné
 26.04.2024 19:56
Mari, vítej i ty. Už ten úvod "jak krutý je život umělce jenž neví jak má žít" slibuje poutavou báseň, takže jsi jednoznačně vykročila správným směrem a věřím, že ty ses naopak našla. Je skvělé, že ses vrhla do psaní.
 26.04.2024 18:10
Rým když básník ztratí, kampak on se vrací.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.