1638.gif
datum 06.12.2012
ying-yang 32, žena, muž
mailbox

komentáře uživatele komentáře uživatele :

všechny | k cizím dílům
přidáno 12.01.2019 - 18:49
komentářů8(5.)
Meluzina: Sociální sítě jsem myslel/a jen jako prostředek, jak vyhledat lidi, kteří mají zájem o nějaké téma. Na samotnou komunikaci už se podle mě příliš nehodí, právě pro důvod, který zmiňuješ, že člověka rozptylují snadno dostupným přívalem všeho možného, namísto aby se mohl třeba několik hodin soustředit na jednu myšlenku a komunikovat s jedním člověkem. Sociální síť by tedy měla pouze propojit lidi, ale samotná komunikace už by podle mě měla proběhnout mimo ni.
přidáno 12.01.2019 - 11:40
komentářů8(2.)
Tato úvaha mi připadne velmi zásadní. Bod "zaprvé" mají dnes primárně řešit sociální sítě díky své schopnosti nezávazně spojovat lidi, kteří se neznají, ale mají společné zájmy. Jejich primární klientelou jsou zadavatelé reklamy, protože ti jsou za zodpovězení otázky "kdo může mít zájem o to, co nabízím," ochotní zaplatit opravdu hodně peněz, rozhodně víc než průměrný filozof, přestože ta stejná otázka pro něj může být stejně důležitá. Sociální sítě ale mohou stejně pomoci i těm filozofům (alespoň teoreticky).

Co se týče druhého bodu, spolehnout se jen na lidi, se kterými se člověk potkává osobně, mi připadne nedostatečné. Chtělo by to platformu pro potkávání online, já už jsem několikrát usiloval/a o to mít s některými přáteli pravidelné videohovory, ale obvykle to ztroskotalo na tom, že neměli čas a zřejmě měli naplánované aktivity na jeden či více měsíců dopředu (a ty naplánované aktivity pochopitelně nezahrnovaly náš společně strávený čas). Nemyslím, že na takové "potkávání" stačí písemná komunikace, z mnoha důvodů.

Ten třetí bod je také důležitý. Pokud opravdu nemáš nikoho na interaktivní komunikaci (a ten pocit znám, mám ho třeba i právě teď), doporučil/a bych ti záznam na diktafon, případně do notebooku s mikrofonem. Je časově méně náročný než to napsat a můžeš z něj udělat podcast. Na druhou stranu je ale dost bezohledný k posluchačům, takže to, že to někdo bude poslouchat, můžeš očekávat, jedině pokud budou tvoje myšlenky pro někoho druhého opravdu hodně důležité nebo zajímavé.

K tomu třetímu bodu bych ti doporučil/a tuto videoúvahu Sebastiána Wortyse o hyperkreativitě: https://www.youtube.com/watch?v=HKrKc8kXnus

Moc děkuji za zásadní úvahu. Cítím to podobně.
přidáno 30.12.2018 - 14:27
komentářů3(2.)
Mám rád/a tikot hodin, stejně jako ostatní periodické děje. Střídání dne a noci je vlastně také takový tikot. Jak čas ubíhá, stále se něco děje a mění a my se také měníme...

Pěkná úvaha.

Přeji ti do nového roku spoustu dětí. :-)
přidáno 29.12.2018 - 16:28
komentářů3(3.)
Rebejah: Chci dát přednost jiným textům, které jsou tematicky bližší mým zájmům. Rád/a jsem vám pomohl/a s několika prvními kapitolami, ale myslím, že nyní už víte, v čem jsou vaše silné a slabé stránky, takže už bych dál četl/a jen ze zájmu a ten zájem nemám.

(A kdyby vás zajímalo, co je mi blízké, kdysi jsem tu třeba se zaujetím četl/a román Princezna Nia od VKate: https://www.psanci.cz/sbirka.php?id=384-princezna-nia )
přidáno 29.12.2018 - 08:00
komentářů3(1.)
"Cestou ke knížeti z Elzzbierppe uvažuji, proč na sobě měl můj přítel stále uniformu." - Přesně toto mi vrtalo hlavou ke konci předchozí kapitoly.

"třírohá klobouk" - Správně je "třírohý klobouk".

"Umím se zbraní zacházet, ačkoliv šikovnější jsem s pistolí." - V češtině nedává smysl, protože pistole je také zbraň. V jazycích s určitým členem by to smysl dávalo, protože třeba "the weapon" by odkazovalo jasně na ten rapír v předchozí větě. Doporučoval/a bych místo toho např. "S rapírem zacházet umím, ačkoliv mnohem šikovnější jsem s pistolí."

"zář nádherného odstínu modré" - Ten odstín nebe po soumraku (nebo před úsvitem) mám moc rád/a. :-)

"než pomě začnou střílet" - "po mě" má být zvlášť.

Další kapitoly už asi číst nebudu, ale přeji hodně štěstí s jinými čtenáři.
přidáno 29.12.2018 - 07:47
komentářů6(5.)
Tentokrát se zaměřím spíš na detaily, protože celkově je ta kapitola povedená.

"Aby na světě zůstalo aspoň trochu spravedlnosti." - Malířův smysl pro spravedlnost se mi líbí. :-) Určitě mu přinese ještě hodně dobra.

"Ano, prodal..." - toto mě příjemně pobavilo, takové momenty na "odlehčení" situace jsou, myslím, dobrý nápad.

"mávne rukou on" - to "on" je tam přebytečné.

"že z nás nutí daně" - zní mi to divně; nebylo by lepší vymáhá než nutí? Není jasné, zda to má charakterizovat vyjadřování postavy, nebo je to vlastní autorova (vypravěčova?) neobratnost.

"Není dobré pronášet takové věci nahlas" a o kus níž: „Takové věci lépe nahlas nevyslovovat.“ - takové opakování je určitě vypravěčská chyba, jen si teď nevzpomínám na zdůvodnění.

"Árno Öörr" - zajímalo by mě, z jakého jazyka takové jméno pochází...
přidáno 25.12.2018 - 14:44
komentářů8(5.)
Rebejah: Měl/a jsem na mysli to, že na začátku úryvku není malíř nijak zvlášť charakterizován (dokonce není uvedeno ani jeho jméno). Z rozhovoru s tetou se dozvíme jen, že má vztah k dívce, ale nic konkrétního o jeho povaze. Teprve ke konci se začne projevovat, že je tvrdohlavý (neustupuje z ceny a ani se to nesnaží nijak omluvit nebo najít náhradní řešení) a že nerespektuje autority. Nečekaný byl pro mě už jen ten přímý kontakt s jejím otcem, natož to, že mu otec dívky prostřílel obrazy.
přidáno 25.12.2018 - 11:41
komentářů2(1.)
Krásný a mistrně napsaný mýtus! Líbí se mi po všech stránkách a asi nejvíc mě potěšila přítomnost islámského zákazu zpodobňování člověka, který dnes spousta podobných příběhů opomíjí.
přidáno 25.12.2018 - 08:25
komentářů8(3.)
Romány moc nečtu (preferuji jejich filmové adaptace), takže ber prosím můj názor s rezervou, ale připadá mi, že vyprávění v přítomném čase se k tomuto druhu příběhu nehodí. Dá se omezeně uplatnit v líčení napínavých událostí, ale ty, které popisuješ v tomto úryvku, jsou celkem všední. Navíc místy ty věty zní hodně uměle a nepřirozeně, např.: "Jenomže pak už ke mně nikdo nezavítá!" nebo "protože se nepřiřítí zpátky a nevyhrožuje mi znova pistolí".

Také "dvě obrazy" je špatně, v češtině jsou to "dva obrazy".

Pochválit mohu námět, ten je dobrý (byť sám o sobě asi ne moc přínosný) a dává smysl. Závěr je pro mě nečekaný a odhaluje osobnost malíře.
přidáno 18.12.2018 - 18:05
komentářů20(18.)
Lasak: Já slovem partner myslím vždy muže nebo ženu, nikdy jen čistě muže. Pokud chci označit čistě jen muže, napíšu "partner-muž".

(1)(d) Určitě souhlasím, že je třeba se ve vztahu snažit o kompromisy, ale také je potřeba vědět, kdy ke kompromisu dochází a zohlednit to, protože jinak má pak jeden z partnerů pocit, že tomu druhému stále jen ustupuje, zatímco ten druhý všechny svoje požadavky bere za naprostou samozřejmost - jako třeba třídit odpad, zavírat po sobě dveře, po použití záchodu si umýt ruce. Jenže pro tu první osobu to třeba vůbec samozřejmosti nejsou, jsou to pro ni ústupky, za které očekává vstřícnost z druhé strany. Chce to prostě o takových věcech hodně komunikovat, naslouchat druhému a chápat jeho postoje a důvody.

Upřesnění k té výchově dětí - kdyby lidé nestárli a neumírali a nerodily by se děti (tzn. všichni by byli ve stejném biologickém věku), myslím, že by mohli kdykoliv svobodně vytvářet svazky a opouštět je, aniž by to působilo nějaké velké problémy. Jsem přesvědčen/a, že za takového stavu by byl vztahový závazek věrnosti (zůstat spolu) zbytečný a lidé by utvářeli tak velké skupiny, jaké by byly optimální vzhledem k úrovni jejich soběstačnosti v dané společnosti (tzn. jak moc by byla společnost individualistická a atomizovaná) a zůstávali spolu jen tak dlouho, jak by sami chtěli. Oproti tomu, když se lidem ve vztahu narodí dítě, o to dítě je nutno se postarat a stát to zatím moc kvalitně neumí, takže to jako povinnost ukládá rodičům, všem rodičům. Rodiče jsou tak vázáni nikoliv k sobě, ale k dítěti a není to svoboda dítěte, co je omezuje, protože dítě zpočátku nemá svobodu; je to nezbytná potřeba dítěte, protože má právo na život, ale samo přežít nedokáže. Navíc někdo z rodičů se o dítě nakonec postarat musí, takže pokud se nedohodnou po dobrém, přinejmenším někdo z nich to bude muset udělat a tím bude o svoji svobodu rozhodnout se, zda to udělá, připraven. (Stejně nevím, zda je tomu tak rozumět, ale teď mě nenapadá, jak to vyjádřit jasněji.)
přidáno 15.12.2018 - 13:23
komentářů20(1.)
Děkuji za úvahu, to téma je podle mě aktuální a velmi důležité.

Pro začátek pár výtek k formě (které nejspíš očekáváš): Z pravopisu jsou hodně špatně čárky, jak ve větě jednoduché, tak v souvětí; evokuje mi to představu, že autor je básník. ;-) A je velmi nepřehledné, že poměrně chaoticky používáš pět druhů číslování. Pokud se potřebuješ efektivně odkazovat, buď používej jednoúrovňové odkazování (což je náročnější) - tzn. např. "námitka v odstavci č. 291", nebo raději systematicky používej hierarchické číslování, tzn. např. 3.a.1. Snahu o nějaký systém v tom tvém číslování sice jakžtakž vidím, ale ne vždy se ho držíš.

Další věc, kterou bych si chtěl/a ujasnit, je, zda pod slovo partner, resp. milenec, zahrnuješ jen muže, nebo i ženy (jako já). (A neříkej mi, že to děláš, jak se ti zachce!) To proto, že používáš i slova partnerka a milenka a ne vždy mi to dává smysl. Nejhorší je to ve větě: "Partner má přednost před milencem/kou." Pokud může být partnerem či milencem i žena, pak nemá smysl to "/kou", protože milenka už je milenec. Pokud jsi zase partnerem či milencem mínil pouze muže, vyznívá to sexisticky, že muž má vždy přednost a žena na to právo nemá.

Co se týče bodu 3a, přirozený nemusí znamenat dobrý. Pro člověka je třeba zcela přirozené rozhazovat odpadky kolem sebe a nestarat se o ně. Dokud to byly jen např. slupky od brambor, nebyl to problém, ale s miliardami tun plastů nebo nebezpečnými chemikáliemi tak člověk prostě zacházet nemůže.

Hodně sympatizuji s bodem 2b, jsem pro diverzitu.

K bodu (d): kompromisů při uzavírání dlouhodobého vztahu bych se bál/a, protože pokud jedna z osob po vztahu touží víc než druhá (např. je víc zamilovaná), je v tom stavu ochotna přistoupit i na podmínky, které pro ni budou velmi nevýhodné. Později toho bude litovat a může to vztah "rozbít".

Myslím, že ****Záletnictví zvyšuje riziko, že se "zalétávající partner" zamiluje do cizí osoby. Zatímco se totiž někteří lidé za celý život ani jednou nezamilují a nechybí jim to, jiní si naopak nedokážou užít sex, pokud tu druhou osobu dostatečně nemilují. A ve stavu zamilovanosti do milence pak partner zpravidla nedokáže dodržet ta pravidla, zejména pravidlo 3.4. Další problém může nastat, když se jeden z partnerů celý den stará o dítě a chce mít sex a druhý partner se vrátí pozdě večer a hned se přizná, že cestou domů měl sex se dvěma či třemi dalšími lidmi, protože jim neumí říct ne, takže už je vyčerpaný.

Ale zásadní nedostatek tvé úvahy je ten první pilíř - "Člověk má právo na svobodu". Ten totiž v realitě neplatí. Tvoje úvaha celkem dobře pasuje na vztahy svobodných lidí. Jenže dítě nemá právo na svobodu; nemůže se svobodně rozhodnout odejít od svých rodičů a rodiče ho mohou hodit do BabyBoxu, jen než dosáhne určitého věku. Někde jsem četl/a (a souhlasím s tím), že manželství (a monogamie) vůbec není potřeba k uspořádání mezilidských vztahů, je potřeba pouze k výchově dětí, protože výchova dítěte představuje neoddiskutovatelnou povinnost a je prakticky nemožné tuto povinnost rozložit mezi dvě osoby (natož mezi tři a více osob), aniž by ztratily něco ze své svobody.

Ale moc mě potěšilo, že ses o takovou úvahu pokusil, a pokud zkusíš ještě úvahu o soužití při výchově dětí (ideálně i více dětí), budu jen rád/a. :-)
přidáno 08.12.2018 - 18:07
komentářů15(13.)
Sebastián Wortys: Nejsi první, koho napadlo, že zhlížením filmu dochází ke kopírování do mozku, proto mají lidé na soukromé kopie koupených děl (kromě počítačových programů) právo, bohužel se však v poslední době množí výjimky, které se jim snaží to právo vzít. (Např. tím, že z knihy udělají počítačový program...) Některé mají morální opodstatnění, jiné moc ne.

"kontrolovat myšlení všech lidí a veškeré jejich vzájemné interakce" -- to není daleko od reality, to už internet do určité míry umožňuje a existuje poptávka po tom, aby to umožňoval víc.

"mě víc baví o tom filosofovat, než o tom psát povídky" :-DDD Klidně o tom filozofuj, ideálně o tom napiš speciální článek na svůj blog.
přidáno 08.12.2018 - 16:32
komentářů15(9.)
Mlčeti Zlato: Není zač. Jsem rád/a, že nejsem jediný/á, komu to vadí.
přidáno 08.12.2018 - 16:32
komentářů15(8.)
Sebastián Wortys: Ta povídka o hodinkách pořád ještě může být... ;-) (I když má zrovna dost nízkou prioritu.)

Děkuji za zajímavý a dobře oargumentovaný komentář. Tvůj článek o neautorství určitě ovlivnil moje myšlení jako spousta dalších, i když zrovna při psaní této části jsem si toho nebyl/a vědom/a, ale to nevadí.

Ten zajímavý odstavec, který jsi ocitoval, je pro mě vrcholem celé povídky. Těší mě, že tě zaujal.
přidáno 05.12.2018 - 18:53
komentářů15(5.)
casa.de.locos: Souhlasím. Je to depresivní. Kromě závěru jsem to mínil/a jako tragédii, i když se mi tam nepodařilo zakomponovat žádnou katarzi. Nejspíš proto, že Ron Moloch toho zneužívá víc než jen princip daru, ale také třeba politickou korektnost, volnost zahraničních investic, autorské a patentové právo, obchodní tajemství, zkrátka snad všechno, co zneužít jde. A smutné je, že velká část z toho by se určitým způsobem za určitých okolností mohla v dnešní době stát...
přidáno 04.12.2018 - 18:38
komentářů15(3.)
Ještě jsem drobně upravil/a začátek sekce 6, protože když v té chvíli už nebyli schopni jíst nic jiného než Molochův chléb, který si mohli kdykoliv vytlesknout, nedává smysl, aby jim někdo něco připravoval v hostinci.
přidáno 04.12.2018 - 18:28
komentářů15(2.)
Hanulka: Děkuji za přečtení i za přání, i když nějaká kritika by mě asi potěšila víc. Klidné adventní dny i tobě...
přidáno 02.12.2018 - 07:45
komentářů6(6.)
Severak: Máš pravdu, že ty pocity jsou nepřenosné. Ale pokud alespoň nějaké máš, myslím, že to docela stačí.

To, že na nádražích ty zastávky jmenují jinak, mi připadne irelevantní. Já je jako báseň prezentuji tak, jak jsou uspořádány zde.

Děkuji za komentář. :-)
přidáno 01.12.2018 - 09:29
komentářů8(5.)
Není to asi hezké, ale ta představa neschopnosti rozeznat skutečnost od představy, kterou v tom zaznamenávám, mi asociuje schizofrenii. Ale asi jen moje vnímání není kompatibilní s těmito vyjadřovacími prostředky.

Jinak, ten okamžik v měkkém světle lamp, je mi sám o sobě velice sympatickou představou.
přidáno 01.12.2018 - 09:19
komentářů6(4.)
Trochublázen: Děkuji za zájem. Budu o tom uvažovat.
1|2|3|4|5|6|7|8|9|10|11|12|13|14|15 ... 44

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku