Je plná optimismu, takového prima vzdoru, jako když pohodíš hlavou a jdeš :).

Bukolická poezie 21. století.

Paráda, svoboda je všechno, jenom ne něžná. Zaujalo mě, jak se ti to přirozeně řadí do veršů. Někdo má rozdělení do veršů jen grafické, u tebe je tomu naopak.

Úžasná. Trošku závidím tvojí múze, básníku.

to je dobrý :)

Nevím, co je vlk - tuberkulóza, rakovina? To pojetí je hodně černobílé, nemoc je nepřítel, vlk, a pacient oběť, beránek. Nemoc je přece součástí člověka, stejně jako smrt. Ale působivě vylíčeno.

Yana: Já děkuji, překvapila jsi mě. Být inspirací k takové zajímavé básni, to je pocta. Určitě je dobré se nad těmito věcmi zamyslet.

Docela ohrané téma bez nějaké objevné myšlenky, která by zaujala. A forma taková primitivně rýmovací. Upřímně - prózu máš o hodně lepší :).

Ty mě mateš. Je to o objevení víry? Víš, k tomuhle se moc lidí otevřeně nevyjadřuje, ty ses tady před časem prezentovala jako nevěřící, proto mi to utkvělo... nebo mě možná klame paměť :). Líbí se mi obrazy hraní na schovávanou a síta na lidi, umíš se vyjádřit nápaditou zkratkou.

Je to moc pěkně zpracované, pečlivě, ale zároveň s lehkostí. S obsahem bohužel nesouhlasím, je na můj vkus moc poraženecký a smířený. Vždycky je co hledat.

To spíš óda na pivo a českou hospodu než úvaha :). Ale rozumím, bývá tam dobře. A historické vsuvky jsou taky fajn.
Jenom jedno mě zarazilo - příjemně strávené odpoledne... a přišel číšník a chtěl kasírovat... to se tam teda zavírá nějak brzo.
O jedné Hanulce jsem tady před časem psala povídku, jako by se mi zhmotnila, tak vítej!

Midagere: Díky za podporu! :)

Amadeo´´: Moc děkuji! Určitě je to patvar mluvčích z Čech, z vlastní zkušenosti bych řekla, že se používá nejen v těch východních a severních, ale i v Čechách západních a v Praze. Souhlasím, že na Moravě máme zase jiné lahůdky, ale obecně se uvádí, že moravská čeština je spisovnější a víc drží tradice.

To je velké a složité téma, připojím jen pár myšlenek, co mě napadly při čtení. 1. Nevěřím, že knihkupectví jen tak zmizí, je v tom kouzlo tradice. Ale transformují se, v těch velkých jsou třeba integrované kavárny, nabízejí nové služby, časem těch změn bude jistě víc. 2. Prohlížet si knížku v knihkupectví a na e-shopu není totéž. To je jako rozdíl mezi knihou a čtečkou. Na e-shopu si můžu koupit jen knihu, o které už předem vím, že ji chci. V knihkupectví mě může oslovit i něco, o čem jsem zatím netušila, že existuje. 3. Tipla bych, že tak polovina knížek se kupuje pro někoho jiného, jako dárek. Svědčí o tom několikanásobně navýšené tržby knihkupectví před Vánocemi.

Obrázek pětileté holčičky mě zaujal, člověku se chce říct, jaká kruťárna, jak to dítě muselo trpět... ale pak mu dojde, že na to kouká dnešní optikou, kdy rodič nenechá dítě bez dozoru ani pět minut, natož hodiny venku a potmě. Byl to tehdy asi přívětivější svět.
Ale nejvíc mě zaujalo přirovnání tmy a internetu. Je to trefné, zatímco v reálu člověk vidí, s kým se baví, je to všechno pěkně na světle a uhlazenější, zdvořilejší, internet je temná aréna s jinými pravidly. Já ji mám ráda, protože je upřímnější. Že nějaké zmetky člověk nepotká v reálu, ale jen na netu, je totiž taky jen iluze - jsou kolem nás, možná se s nimi bavíme, akorát mají masku. A tady ji strhnou, hurá! Ukazují hlavně sami na sebe, a tak je potřeba to brát. Obrnit se, aby tyhle šípy nepronikly nikam hloub, a ideálně je vracet jako bumerangy, ale to už není nutné.
A s koncem nesouhlasím, vidím to přesně naopak. Nejdůležitější je uvědomit si svoji důležitost.

Povedla se.

Severak: no vidíš, to mě ani nenapadlo :))

Amelie M.: Tomu rozumím, špatně jsem se vyjádřila. I když je naděje jenom falešná a vlastně ti ubližuje, v té chvíli jí netrpíš, to až ze zpětného pohledu.

casa.de.locos: Díky za příspěvek. Taky mi krev připadá lidská a ne nechutná, jak tady zaznělo. Obecně moc nerozlišuju nízká a vysoká témata, spíš jde o zpracování. Vulgární báseň se dá napsat klidně i o pomněnkách... a naopak.

mahdal: Je to tak, diskuse fakt zajímavá. Což je dobře, ne? :)