Když touha je větší než strach

Ještě jednou všem dík za komentáře, potěšily

jsem ráda že jsem mohla číst

všichni už řekli všechno, někdo má strach ze svého osudu a ty se nebojíš mu motat hlavu
ta báseň je prostě parádní

Někdy si říkám, jestli porušit křehkost slov svým komentářem, svými obyčejnými slovy... ale jak jinak říct, že se mi to hodně líbí? :-) velmi hezké, hluboké...

vanovaso: děkuji

Orionka: skvěle vyjádřeno, ano teď to tak je, ale chvíli to trvalo :-) děkuji

nic moc: jasně, taky jsem balancovala dosti dlouho, než jsem pochopila, ale je fajn když touha je víc než strach, ten osud si stejně cestu najde

Birtiri: dík

Mlčeti Zlato: mám radost z reakce, je z ní znát že dílko je pochopeno úplně přesně

pilgrim: skvěle, ale trvalo dlouho než jsem si to ujasnila a zpečetila básničkou která mě najednou přepadla :-) děkuji

I mně se moc líbí :-)

Je plná optimismu, takového prima vzdoru, jako když pohodíš hlavou a jdeš :).

Yana: Já mám radši, když touha rdousí strach :) A vybalancovat mezi tím je jako chůze po provaze :)

Vydařená básnička, stručná, jasná a moc pěkná :).

Jako bys nahmátla sebe a tím druhé. Osobní a osobně se dotýkající. Bezva.

Bezva Yano - "zamotám hlavu osudu" je z toho cejtit jakoby nově nabyté sebevědomí, takovou injekci jsem zrovna potřeboval - fandím !

DDD: I mně :-) děkuji moc

Parádní! Jasně, pár slovy formulovanej pocit. Takovéhle básně jsou pro mě stokrát cennější a záživnější než jakékoli litanie, kde se autor půlku básně snaží něco úplně zbytečně dovysvětlit. Moc se mi líbí! A navíc mi přesně teď sedla do chvíle :-)