Psavec: Zvláštní, jak drsně to na muže působí. Když je inspirací k básni žena, má to brát jako lichotku, ale když je na pouhou inspiraci degradován muž, je to ostuda?

LadyLoba: Něžná teda nevím :) dík za zastavení

Yana: Díky, Yani.

Homér: Přesně tak, jsem jako břitva. V poezii. Občas.

Opravdu procítěná depka stárnutí, působivě vyjádřená, s vymazlenou formou. Jen ten závěr mě trochu mate, rudá jako stop?

Krása. Líbí se mi celá ta atmosféra a zvlášť oceňuju slova jako rozmedvěděn, stékání do uší a tak.

Fíha, tak tohle je mazec. Jaro v plné síle je fakt šmejd.

Když to chodí takhle dobře, asi je lepší nechat tak.

Asi taky rozumím:(

Jo, je to trochu lenost, kromě jinýho.

Milé haikování a příjemná náladovka, jaro inspiruje:)

Ellen: Je to tak, ale stejně neutečou. Dík za zastavení.

Yana: Já děkuji za skvělý rozbor. Máš pravdu, že s tím štěstím je to otázka. Možná jsou se svým životem spokojení, možná se naopak považují za smolaře, kterým nic nevychází.

Mari: Věřím, mezi tvými vrstevníky je to asi i pochopitelné. Horší je, když to s nimi roste...

Yana: Jo, je to divnej svět a pořád divnější. Díky za tvoje zamyšlení.

Je to nádherné. Někdy tvým básním nerozumím, ale v téhle prožívám každé slovo. Rozpor emocí a racia je věčný, o tom ten život je, nebo aspoň poezie.

Má to krásný rytmus, plyne úplně přirozeně, prostě umíš.

Jarní chmury a evergreenový témata. Dobrý, ale těším se na nějakou inovaci.

Tam jdeme všichni, ale ty máš před sebou ještě dlouhou cestu. To se to básní o smrti, v tomhle věku... Ale dobré to máš.

Líbí se mi ty živé obrazy. Akorát tápu, kdo ty svíčky zažehnul... zimní kožich? Nebo nevyřčený ty?