Taky bych ráda slyšela na živo. Je to fakt dobré, jen by se mi líbilo víc si pohrát se závěrem. Jednoduché rýmování u slamu nevadí, ale je škoda, když se rýmy postupně vytrácí. A to závěrečné dvojverší by mělo text korunovat silnou myšlenkou podtrženou rýmem, pak by to krásně zarezonovalo.

Oliva: Děkuji, to potěšilo.

Moc zajímavé s tím střídáním a opakováním motivů. Asi všemu nerozumím, ale baví mě v tom hledat a číst i opakovaně.

Fakt dobré a závěr skvělý.

Patří k životu a musí se překonat, pěkně vyjádřeno.

Mně se líbí nápadité rýmy a hlavně metafora s telefonní linkou. Ale přemýšlím o tom, že pro člověka je obsazeno nebo vyvěšeno spíš normální a převládající stav, ať už kvůli jiné osobě, nebo jednoduše kvůli sobě. Být na příjmu je asi spíš vzácné, a ještě musí zavolat správné číslo. Člověk prostě není telefon :-)

Šunkobaron: Děkuji za chápavý komentář.

Docela sugestivní a máš smysl pro rytmus. Vítej!

Příjemně se čte, hezké obrazy. Zasněné bloumání je fajn.

Leslie: Děkuji a rozumím, že je to až moc. S jiným názvem jsem to úplně nepochopila. Myslíš, že to téma mělo být víc schované, aby ten šok byl ještě větší, nebo jsem ho naopak měla odhalit předem?

Brigita: Díky za komentář, i když to neměla být básnička k pobavení.

Třeba a oba se fakt nerýmuje a ta křečovitá snaha o rým je navíc zbytečná, opravdu to jde i bez nich. Nebo je možné rýmovat jen občas, nenásilně. Snad jsem nepřekročila povolenou míru kritiky :-)

Mně to zas tak zamotaně nezní. Myslím, že v tom máš celkem jasno :-)

Dark Alchemist: Neblbnu, jen se nebráním psát o čemkoli, proč by taky ne. Dík za zastavení.

LadyLoba: Dík za radu, ale neberu to tady jako poradnu a nevypisuji se z osobních zážitků. I když moje psaní možná působí autenticky (a to je dobře, jsem ráda), vždycky mi jde primárně o sdělení nějaké myšlenky formou, která dokáže oslovit. Jsem ráda, že se tady rozběhla debata :-)

Dark Alchemist: Homér: Hygiena je samozřejmě důležitá a ráda dělám osvětu, není zač. Ale ještě podstatnější je ta část se slovy musím a dlaň a na zátylku.

LadyLoba: Děkuji, pochopila jsi to přesně.

Dandy: Do čeho to patří? Do života? Do sexu? Jestli jo, tak by nemělo. Původní název byl "Krátká fuj básnička", možná jsem ho měla nechat.

Milá, cítím z toho dětské kouzlo Vánoc. Nejdřív mě rušilo "pod nohami", ale električka udělala z chyby slovakismus. Závěr je pro mě nej.

Tohle mě moc baví. Tančíš si ve slovech jak baletka.