09.01.2018
17
Vrátil se
můj život
chvíli si jen tak hrál
na schovávanou
ale já vstala
a hledala


Před pikolou
za pikolou
nikdo nesmí stát
nebo nebudu hrát


Už jdu

A mám zpátky všechno
ba co víc
lidé prošli pomyslným sítem
a zachytili se ti správní
i všechno ostatní je na svém místě
včetně mě

A ještě jsem našla oblaka
plná těch, co nás ochraňují

Kdo nevěří ať tam běží

Zadívejte se do nich
každopádně jsou neprobádaná
a věřit je lepší než nevěřit
protože jestli to opravdu tak je
a nevěříme
tak o hodně přicházíme.
 19.01.2018 10:03
taron: mám radost když tě tu vidím :-)
 17.01.2018 17:39
Čím víc člověk stárne, jakoby prohlížel víc a víc skrz mlhu, nebo jakýsi závoj...(teda pokud chce prohlédnout)
krásná báseň, líbí se mi tam tolik obratů...
 16.01.2018 11:44
vanovaso: děkuji, mám radost že se ti líbí. Myslím že to mám dobře
 15.01.2018 16:17
Yana: rozumím tomu co píšeš, i když já sama jsem tak daleko ještě nedošla... Možná to jednou přijde... přeju ti hodně štěstí.... aby ti vše vydrželo... / Technická: nemá být včetně mne ? /
 15.01.2018 11:59
jo_: ď jo :-)
 12.01.2018 11:53
 jo_
Líbí. Moc. Cítím v tom velkou naději a svým způsobem i pokoru.. věřit je vždycky lepší :-)
 11.01.2018 16:46
Yana: Já děkuji, překvapila jsi mě. Být inspirací k takové zajímavé básni, to je pocta. Určitě je dobré se nad těmito věcmi zamyslet.
 11.01.2018 14:18
Birtiri: kmotrov: Lajtwing: moonlie: nic moc: oslov radek: pilgrim: Děkuji vám všem moji milí čtenáři
 11.01.2018 14:17
Orionka: Jsem ráda žes zareagovala, protože tahle básnička vznikla právě jako odpověď na jeden tvůj nedávný komentář, odpověď tobě i mně. Paměť máš dobrou, já jsem ateista. A také máš skvělý postřeh, protože tohle dílko je opravdu hodně v kostce příběh mých posledních dní, ale protože jsem netrpělivá a dělám ráda věci který trvají chvíli, proto píšu básničky, na povídku bych neměla nervy :-) Je to ve velká zkratce a pochopit to asi můžu jen já, děj z toho nevyčteš. Ale to co se mi poslední dobou stalo a všechno co se děje kolem mě, mně nějakým způsobem dává smysl, že vše se děje z nějakého důvodu, nejsem ani fatalista ani věřící, ale jak říkám v závěru básničky, asi je lepší věřit, v osud, v to že nás někdo ochraňuje a proč ne andělé, proč ne ti co tu byli s námi a předčasně odešli, proč se občas nezasnít že třeba moje babička nade mnou bdí, i když tu už dávno není, kde je pravda? Třeba je všechno úplně jinak než jsem si doteď myslela a každopádně je fajn se nad tím zamyslet a připustit to, děkuji ti
 11.01.2018 10:01
Ty mě mateš. Je to o objevení víry? Víš, k tomuhle se moc lidí otevřeně nevyjadřuje, ty ses tady před časem prezentovala jako nevěřící, proto mi to utkvělo... nebo mě možná klame paměť :). Líbí se mi obrazy hraní na schovávanou a síta na lidi, umíš se vyjádřit nápaditou zkratkou.
 10.01.2018 17:25
 moonlie
moc krásný :) co víc k tomu říct..
 10.01.2018 08:39
Parádní kousek! Myšlenkou i formou.
 09.01.2018 23:22
"V sítu se zachytili ti správní lidé", zajímavé přirovnání. Je dobré, potom co zabloudíš, zase se najít a to ti vlastně i přeju :)
 09.01.2018 20:46
Je to jednoduchá básnička. Ale mne se líbí.

Podstata této skutečnosti je takového druhu, že ji mohou bezprostředně postihnout jen ti, kdo dají přednost tomu, aby splnili určité podmínky, že totiž milujíce se navzájem, učiní své srdce čisté a stanou se chudými duchem.
(Aldous Huxley)

Chudými duchem se myslí, že se vzdají rozumování.
 09.01.2018 17:46
líbí
 09.01.2018 14:19
Pro někoho jako jsem já není vůbec od věci si občas přečíst pár optimistických řádků. Díky za ně ((:
 09.01.2018 13:15
Tak jednoduchá a tak povedená :), je v ní ukryto mnoho pravdy, líbí se mi :).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.