Dost dobrý včetně toho závěru. Můj šálek čaje.

A silný závěr, až z něj zamrazilo...

Mně se to líbilo. Hezky barvité cestopisné zápisky. Super jen tak si číst a nechat vyvstávat obrazy před očima.

Orionka : v těchto končinách jsem nikdy nebyla ač jsem procestovala Jižní Ameriku a Austrálii, a tak jsem šla prstem po mapě. To co jmenuješ já nepoužívám.

Trochublázen: Já všechna ta místa projížděla už podruhé (zčásti i potřetí), kdyby se mi tam nelíbilo, asi se nevracím. :-) A kdybych psala řekněme cestovatelský blog, taky to pojmu jinak. Ale tohle je báseň. Nepochybuji, že ty bys to napsal pozitivněji, jenže já píšu po svém.

Orionka: Jako je to hezký, ale když si například vzpomenu, jak jsem byl sám z Tallinnu nadšený, tak rozhodně nebudu v prvé řadě psát, že tam skřehotají racci a rusáci. Nevidím nikde nic pozitivního

Trochublázen: To chápeš špatně, jde jenom o postřehy. Líbilo se mi všude, i v tom Lotyšsku, které jsi správně připomněl (v anotaci jsem ho vynechala, protože to o něm vlastně není), i v Litvě, která se musí projet taky... Kdybych měla zmínit všechno, byl by to úplně jiný útvar.

Hanulka: Zní mi to jako komentář od AI, ale třeba se pletu. Také děkuji.

Psavec: Nepřekvapilo mě, že tě zaujal právě tento verš :-)

Chápu správně, že se ti nikde nelíbilo? Divný... A nezapomínej na Lotyšsko

Orionka : to má sílu – jako bys škrábla pod sádru městských fasád a nechala promluvit jejich kosti. Tvoje báseň se opírá o kontrasty: fejk versus realita, turismus versus opuštěnost, ticho versus šlehající strach. Ta místa nejsou jen jména na mapě, ale živé kulisy, co zadržují dech dějin. To se povedlo. Díky.

Kunda má kolem tří tisíc obyvatel.

puero: Roztomile ve smyslu infantilně? No, nejspíš jo. Radost je asi už z podstaty lehce infantilní.

vylézám z pod kamene a fibriluji samým ščestím

proč taky neumím tak roztomile popsat radost? Přiznej se, ty máš v mozku nějakou cévu navíc.

Yana: Psavec: Leslie: LadyLoba: koiška: Hanulka: Děkuji všem za zastavení a milé komentáře.

Krásná. Líbí se mi slovo klokotání. A moc pěkný závěr. Tenhle pocit neurčité naděje po dešti taky znám.

Znám ten pocit a popsalas ho skvěle, usmívám se

Určitě ano.

Orionka : kouzlo něčeho těsně na hraně objevení – jako jemné vlnění pod povrchem, líbí a díky.

Tak ať to co přijde ,vyjde.