bez názvu

človiček: ano, jsem vodnářka.. a obrázek je "šitý" přímo mně na míru tak, jak mě vidí jedna umělkyně, žijící v holandsku.. :) díky za zastavení a pár slov

Podle obrázku jsi možná vodnářka .Vše, co proudí je pak naší podstatou,Pohyb v prostoru je tvým posláním,a slovy dáváš do pohybu nás,naše pocity,myšlenky.Vlnka k vlnce rýmy v lince.harmonie,díky

Immotyob: byly doby, kdy jsem snila i s otevřenýma očima :)) díky moc

Tak tuhle jsem přečetl už jednou a moc se mi líbila. Nevím, jak moc tě ta básnička vystihuje, ale za sebe říkám jedno - já taky žiju ve snech - jsou daleko krásnější než realita ... a že mi utíká život ? No a co ... utíká každýmu (a někdo vůbec neví, jak super je snít :-)

KubajZ: děkuju

Pěkné

Leslie: to mě vážně těší, děkuju :)

kmotrov: budu o tom přemýšlet, díky :)

Moc hezká, užila jsem si ji i s diskuzí... Vnímám to s tou nadějí stejně, Am. A nejlépe to asi vystihl kmotrov:)

Tvé sny Tě dělají krásnou, ale není dobré se k nim upínat, protože skutečně můžeš prošvihnout to, co Ti život doopravdy nachystal, může se stát, že pro sny neuvidíš to co je teď. Ale není dobré se jich úplně vzdávat, nemusí se nutně proměnit ve skutečnost, lze mít radost i ze snění. Můžeš si jimi rozšířit realitu.
Moc hezká básnička.
:-)

pilgrim: pestrost názorů je vždy zajímavá.. děkuju za komentář :)

Miro Sparkus: tak to mě opravdu těší, já tu báseň osobně asi dost podcenila :-) díky za komentář..

Orionka: Amelie M.: Já vidím naději, dokonce i tu falešnou (A co je to vlastně falešná naděje že ? ) veskrze pozitivně. Umožňuje nám prožívat a číst sami v sobě, navíc nám vždy dává sílu popojít o kus dál a nezůstávat stát na jednom místě. A jak píše Orionka i když ta naděje není naplněna a zpětně někdy bolí, zanechá v nás, ať tak či tak, něco pozitivního a hezkého, to je nesporné. Když si tak čtu ty básně tady na psancích, některé by bez naděje (byť i nenaplněné) vůbec nevznikly. A už to samo o sobě stojí za to ne ?

Tak ta je hodně pěkná :-), i když kratší, tak moc povedená. Až jsem ji přečetl hned třikrát a to vážně málokdy dělám :-)

Orionka: no.. to už je na diskusi, která by se dokázala asi pěkně zamotat :) .. já myslím, že trpět nadějí se dá i v přítomném čase, zvlášť, pokud se k ní upínáš a přesto vnitřně cítíš, že v tomto případě je to stejně k ničemu.. ale říká se přece - neztrácej naději, tak to tedy děláme, neztrácíme naději, protože, co by, kdyby.. :)

Amelie M.: Tomu rozumím, špatně jsem se vyjádřila. I když je naděje jenom falešná a vlastně ti ubližuje, v té chvíli jí netrpíš, to až ze zpětného pohledu.

Orionka: no jasně, je to o snech :) jinak nesouhlasím s názorem, že naděje je jen pozitivní věc.. někdy se natolik utápíme ve falešných nadějích, že prošvihneme to podstatné, co se děje v nás nebo kolem nás..

Jestli to dobře chápu, pak i druhá sloka je o snech. A zní to, jako bys na ně byla naštvaná, že ti nedaly to, co sis od nich slibovala. Ale trpět nadějí se mi tam potom nehodí, naděje je pozitivní. Když jsi sny poslala někam daleko, možná trpíš spíš teď než dřív... jsem zmatená a uvažuju asi zmateně, promiň.