Amadeo´´: Nic ve zlém, já jsem reagoval na to cos psal DDD, přečti si to zovu...
Jestli se mi líbí, nebo nelíbí? Opravdu nevím...

Amadeo´´: Vidíš a to je přesně to co se mi tady u většiny autorů nelíbí. Než by dílo dotáhli do konce. raději napíší jiné nedotažené. Je to škoda, jak pro autora, tak pro čtenáře.

Já když jdu něco vyhodit tak si zas občas něco přinesu. Bylo by zajímavé mít psanecký sběrný dvůr. Odkládat tam svůj literární odpad, občas si přinést nějaký vyhozený verš, co by se mohl někam hodit. Poptat se autora: proč si to vyhodil?
Založíme si smetiště?

Mě se to moc, moc líbí. Jen ten skok z pláže od holek přímo do deštného pralesa mi kazí autenticitu.

shane: :-))))) Úžasný!
Dík.

Zamila: Dík, potěšilas mě. Jinak jsem vyučenej traktorista, tak vím, že když se něco přeorá, je to třeba uvláčet. Už máš uvláčeno?

Opravdu povedená pohádka pro dospělé. Proč kazit krásné jablko, kvůli malému flíčku...
Je to o odvaze, upřímnosti...
Třeba mě někdo doplní...

Víš, na báseň to je příliš přímočaré. Pokud to dokážeš napsat tak, aby to z toho křičelo, bez toho, abys to popsala, bude to báseň.
I když, máš to v kategorii ostatní, tak pardon:-(

Krásně to jde do kruhu.
Super!

Velmi pěkně uchopené téma citového hladu, hladu který křičí tichem.
Není to báseň pro každého a je velmi povedená (včetně názvu).

Samozřejmě, podobnou věc tady moc lidí napsat nedovede, na druhou stranu, je v tom až dost silných frází, zastiňují mi linku obsahu...

Připomíná mi to atmosféru květinových dětí. Ještě bych si s tím pohrál já osobně bych použil líbaj místo líbají (působí to uvoněněji a rytmičtěji a z těch samých důvodů nejen místo nejenom. Závěr mi hodně rytmicky vyčnívá. Ale báseň není špatná, jen potřebuje dobrousit.

Muž si přál, udělat díru do světa.

Moc pěkné.
Je z toho cítit, že ta obžaloba zasáhla. Ikdyž zůstala otázka proč.
Je to nenucené, vyvážené, směřuje to odněkud někam. Postihuje to něco, co je těžké prostými slovy vyjádřit, v tom je podle mne smysl poezie.
Prima.

Přál bych Ti někoho dobře naladěnýho i bez trávy a chlastu...
Toť vše.

Nééé...
změnil se na otazník!

Vidím v tom spocené koně, kterým se nechce...
Když báseň vyvolá obraz, je vždy dobrá (aspoň pro mne).

Vypiju tvoje tělo
z kávového hrníčku
a na dně s kouskem cukru
naberu dušičku
- na lžičku.

A co takhle? :-)

Vždy budou nějaké: proč? Na které, nedostaneme nikdy odpověď.

Četl jsem o tom, že všichni máme vliv na na své prostředí, všichni na své blízké, jsou jedinci kteří ho dokázaly rozšířit. A o tom to je.

Jsi přirozená básnířka, dokážeš neotřele uchopit téma, minimálně na úrovni amtérského literárního serveru. Jedinou výtku mám k tomu, že se špatně orientuju v začátku, nevím kdo je v rakvi.