Amelie M.: Děkuji za návštěvu a názor.

slnečnica: Myslím, že to vnímáš především jako báseň. Za to dík;-)

ŽblaBuňka: Věřím, že to máš hodně v oku :-)
dík.

Homér: To ti to trvalo, než jsi začal komentovat lidsky, jen tak dál...

LadyLoba: Samozřejmě máš pravdu, že se spoustě mužů líbí baculky.
Dík za komentář.

Mám takovou teorii, že by básník měl dokázat sdělit slovy co je slovy nesdělitelné. Šazi si po parném dni zul boty? Fuj! Protestuji! To v Kocourovi v botách nebylo! A ten závěr! Hrůza! Smrdí to až sem!

Pohodovka.
Taky by se mi líbilo nechat se drbat na bříško, dostat večeři a osud přijímat vleže. Šazimu je co závidět a vypadá to, že se jeho pohoda přelila na tebe.

Tma
snaží se okousat krajinu
ta utíká a mizí
vidíš?
jen hladové lampy
kreslí ulice
a cesty
(nedbají na bezpečnost
- bez silničářské vesty)
Tahle pasáž se mi líbí nejvíc odpouštím ti i to, že nejrůznější zdroje světla (lampy, světla reflektory) se v tvých dílech objevují poměrně často
- bez silničářské vesty! hezká ironie, vykřičník by to ještě umocnil, ale to je detail.

Hodně povedený díl o Šazim.

Myslím, že tam máš moc zbytečných slov.

http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=4751-lhar

ŽblaBuňka: Pravdu díš, dnes nejdu na noční, půjdu na jedno.
Jo a...
Vítej v dámském klubu :-)

Yana: Teď si mě zas pobavila Ty.
Dík.

Mamka: Vítej v dámském klubu.
Dík.

Orionka: Zatím s tím nemám zkušenost, takže nevím.
Dík.

A42: Díky.

Ginnare: Byla před, bylo jí tak dvacet. Ostatní je dílem mé fantazie. Jsem rád, že tě pobavila, o jiného mi nešlo, mám založenou sbírku na podobný kraviny. A jsem rád, že to konečně četla ženská, chlapi to zatím nechápali. Dík

Víla oděná v nachový šál
a krajky z květů jabloní
je plachá

zdrží se jen chvíli
než kvítky stromů
odletí

a žínka křehká
se ztrácí z očí
jarního mámení

do světa
bytí a nebytí...

Já bych to takhle rozdělil. Je to křehké téma a je to křehce napsané. Každý jsme tu jiný, tohle by mohla být tvoje tvář.

Jdeš na to dobře, když řekne smíš, bude to opravdu stát za to. Jenže, některý slečny jsou děsně natvrdlý. Tak si poposedni a uvidíš.

Líbí se mi to. Název je super. Nechali jsme si roztát polárku. Prošvihli to. Proč? Z nejrůznějších důvodů. Prostě to jinak nejde, je rozbitej mrazák. Nebo jsou to jen výmluvy?

Spadlo zrcadlo.
To je realita, hmotná škoda. Může to být i něco víc, předzvěst nějaké pohromy, budí to strach.
Dá se k tomu postavit i jinak, tak že střepy přinášejí štěstí. Hezky vyjádřeno, že je jen na nás jak se k nějaké situaci postavíme.
Žblabuňkovské, hezké.

Jsou chvíle, kdy to nejlepší co můžeš udělat je, nebýt skromný, jsou chvíle pro slůvko:nešetři...
Je to prosté a hluboce lidské.
Super mistře!

Začínáš tím, že jsi slepá a končíš tím, že vidíš. To se mi líbí. Vrcholem je pro mne druhá sloka, zaplétám kvítí do prstýnku z bytí je úžasné. Život je bytí, všechno ostatní je iluze. Přestože v samotném závěru vidíš, jde poslední sloka znovu do smutna. V básni je ukryta (pro tebe typicky křehce) rozkolísanost.
Povedla se ti.