A já pořád mám tě v srdci...
 01.11.2016
10
1491 (13)
0
Jako bych ti někdy mohla byt rovna
Jako bych se ti někdy mohla vyrovnat
Obalena špínou velkoměsta
S plechovkou piva v maskáčích
Toulám se po lesích
Vypuštěné rybníky páchnou bahnem
Je třicátýprvní podzim mého života
A jako bych ho prožívala poprvé

Jak se ti můžu rovnat,
Kdyz v pondělí nastoupím zase na šichtu
Když moje touhy ohlodávaj nezaplacený složenky
A přesto sis vybral zrovna mě...

3000kilometru daleko
Možná právě teď
Rozkládáš na pláži svou zelenou deku
Vytahuješ z báglu sýr a tyrolskej spek a dvě tři lahve vína
Glo glo glo
Červené démanty prší do sklenky
Přes její okraj pokukuješ po holkách v bikinach

A jak te unaví
Tak si usteleš na mechu
Na mýtině
V deštném pralese
Možná vytáhneš mojí fotku
Možná ji pohladíš
Možná si ani nevzpomeneš

Jak bych se ti kdy mohla rovnat...
 18.11.2016 20:41
tak teď jsi mě pobavil :D jsi jedním z nich?
 15.11.2016 22:21
Ještě si nemůžu odpustit: potkat v lese osamělou jednatřicítku v maskáčích s plechovkou piva v kapse? Takhle si mnozí muži představují ráj :-)
 06.11.2016 20:19
děkuji za milá slova, já tím chtěla vyjádřit, že je ten člověk pro mě nedosažitelný...může být na sto místech součastně, jen se mnou ne...
 06.11.2016 17:35
Mě se to moc, moc líbí. Jen ten skok z pláže od holek přímo do deštného pralesa mi kazí autenticitu.
 02.11.2016 19:48
ooo děkuji :) hned mám hlavu o něco výše
 02.11.2016 19:17
Láska je mnohdy krutá...ach
chvíli počkej až spadne prach
a znovu žij jako by poslední den to byl
vždyť z lásky a pro lásku se člověk narodil
 02.11.2016 18:04
děkuji za reakci, on si vzpomene a to je možná ten problém...kdyby si nevzpoměl o to snažší by bylo zapomenout...
 02.11.2016 18:02
děkuji, doufám
 02.11.2016 17:06
smutné hlavu vzhůru bude lépe! :)
 02.11.2016 16:10
jestli si nevzpomene, nemáš čeho litovat... Jak bych se ti kdy mohla rovnat... : a možná právě tohle je důvod, přeju ti více sebevědomí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.