Gora: Dík. Zvlášť na jaře, cestou z práce, nebo do práce, jedu po okresce slalom mezi žábami. Dlouho jsem to chtěl nějak zpracovat, nakonec se urodilo tohle.

Vždy mne tvá tvorba osloví i když tomu po formální stránce k haiku něco schází. I já připojím svou verzi:

Za uchem třešně -
kradu s hejny špačků
nejčervenější

Ponechal bych s hejny i když tam chybí slabika. Působí to přirozeněji, je to hravé a subjekt (já) se stává součástí celku.

Dlouho nikdo nezaléval.
:-)
Působí humorně, proto spíš senrjú. řekl bych pro Tebe typický smysl pro humor a schopnost nadsázky. Taková Tobě vlastní živá voda, nádrž ani nepotřebuješ.

Přemýšlím o variantě
zhasl jsem světlo. Je tam sice minulý čas, ale víc se mi to zhušťuje do pocitu fotografie a působí to autentičtěji. Uvidíme co ostatní. Každopádně moc pěkné haiku.

Já rovnou pro lahváče
:-D

Já mám pocit, že u nás máme v haiku potřebu přeceňovat nedořečenost, možná až moc vytváříme hádanku a Tobě se občas povede naprosto prosté haiku, nejobyčejnější z obyčejných, ale je to v tom, ta metafora ticha o které mluví zvrhlík v komentáři, to okouzlení obyčejností. Druhé je úžasné.

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=4927-

snake_01: Přiznávám je to smyšlené. Odyssea je legendární skupina tancovačkového bigbeatu, který zažíval největší slávu koncem 80 tých let. Ty kapely jinde hrát nemohly, spolu s publikem vytvořili vlastní kulturu s osobitou atmosferou. Ještě dnes hrají, ještě se věší plakáty, ze kterých zůstávají cáry. Tím cárem jsem chtěl vyjádřit nostalgii a v jiné vrstvě jsem využil názvu odyssea (dlouhá pouť) ve smyslu životní cesty. Díky moc.

Gora: Já jsem tu kdysi vedl tažení proti gramatickým rýmům. Ale tady se mi líbí, není to vážně míněná poezie a jejich použití přispívá humornosti díla.

Danula to má v sobě. Je to z její tvorby znát. Až se odnaučí používat metafory, bude TOP haikařka.

Tohle vůbec není špatný. Prostě nechcem aby nám to někdo připomínal a Škromach v nátělníku pobavil.
Pěkný!

Není to marný. Byla by to pěkná pointa nějaké delší básně.

Díky moc Pavle!
Ještě se k tomu vrátím. Zatím jen doplním zajímavost, že se ve fotografii využívá obvykle třetinové kompozice a haiku má také vlastně třetinovou kompozici. Kireji se umísťuje na třetině a dělí text na třetinu a dvě třetiny, nebo dvě třetiny a třetinu.

Druhý text je skvělý. Je v něm dvakrát kontrast. Asfalt/ jehnědy, vajgly/nemocnice. V nemocnicích se mísí odpočinkové zóny se stromy se zástavbou a komunikacemi. Lidé si jezdí do budov napravovat zdraví, na druhou stranu mnozí nevynechají jedinou příležitost k úniku z budov trochu si zdraví poničit kouřením. Ten vítr to mísí. Úplně obyčejná scéna, brnká uvnitř nás na něco co všichni známe. Myslím, že tak by mělo působit haiku.
Super!

Mě se to líbí jak to je. Je to naprosto jednoduché. A proč ne?

Jeden z oblíbených způsobů Zenu, jak vyjádřit realizaci,
používá určitého druhu poezie, která ukazuje svrchovanou neduální realitu přesně a zároveň tak důmyslně a prostě, že každý pokus ji vykládat je nadbytečný a matoucí...
(A Watts, Svrchovaná totožnost)

Můra73: Jsem rád, že sis to našla.
Díky moc!

borovice: Třeba to ještě nějak upravím. Uvidíme. Dík.

Psavec: Díky.

Gora: Praskání dřeva miluju, ten zvuk prolomí ticho ve chvíli kdy to nečekáš a struktura prasklin je vždy jiná. Ještě si s tím možná pohraju. Uvidíme. Dík.

Můra73: Bylo to vloni začátkem jara. Myslím že procházela kolem dřeva vyskládaného pod oknem. Dík.

Nebyls u nás doma?
Mám částečně starý dům, rezavý plot, ještě nevím čím ho nahradím, jeho funkci přebral živý habrový plot a rozbitý zvonek, na kterém chybí přední část :-). Ty máš ale na mysli živého zvonka. Hezký text, taky mám problém s prvním řádkem, ale z jiného důvodu. Okamžitě mi naskočí obraz staré chalupy s plaňkovým plotem a pak ten obraz musím měnit, protože to není tradiční stará chalupa, je před ní kovový plot.
Ale jinak pěkné.

Tak jsem to nemyslel. Byl to fór, letní sada mi evokuje "obutí" ve smyslu pneumatik a tam máš gumáky.