Je to lepší.

já mám podobné texty moc rád. Je to moc hezké zachycení okamžiku a dá se to číst jako alegorie na lidskou situaci.

Psavec: Díky Psavče.

Whetley: Díky moc.

Super!
Proč to nemáš v haiku?

Podívejme se na to jako na zachycení přítomného okamžiku. jako na fotografii. Co vidíš? Májový deštík, asi spíš liják, když vznikne rázem pítko pro kosa. Může v něm být v tomto okamžiku už kos? Působí to dost nepravděpodobně, pokud ano spíš by se haiku týkalo úžasu nad kosem v dešti. Pokud tam není, nemůžeš vědět, že je to pítko pro kosa. Můžeš napsat něco ve smyslu "po dešti" ale ztratíš zas sezónní slovo.
Ve druhém zajímavá slovní hříčka listí/svítí a neobvykle umístěné kireji (pomlčka).

Hezky zachycený okamžik. Vím o co Ti jde hledáš propojení vnitřního a vnějšího. Haiku má ale svá specifika. Je třeba obejít se bez metafor, bez hodnocení a vstupování autora do díla. Umění haiku je napsat to věcně až popisně. Ten strach by neměl být vysloven, měl vytvořit až ve čtenáři. Moc pěkná miniatura, haiku ale úplně ne.

Moc hezká šansonová atmoška. Trochu jiný rozměr než Tě znám. Když už tu máš toho čertíka. Vyměnil bych slovo chodím za slovo hledám. Právě ta neurčitost to hledání je téma díla. Slovo chodím naznačuje, je že velmi dobře víš kudy jít, kde hledat. Přednes je nadstandardní ještě bych ho ale trochu rozvlekl, tak nějak po třech deckách vína ta správná šansonová nálada.

Mě se to líbí. Souhlasím s Gorou. Řez, který do haiku patří tam máš. Stačí dát za první řádek kireji (pomlčku). Do haiku nepatří metafory, jako bývalý myslivec vím, co jsou to zrcátka, není to metafora, nýbrž myslivecká mluva.
Povedené free form myslivecké haiku.

Tohle mě pobavilo. Když to spojím s Tvým nickem tak je to úžasný.

Gora: Díky. Původně jsem to ani do sbírky nevybral, ale když jsem tam měl vesnice z okolí, tak nemít tam rodnou vísku?
To by nešlo. Fotka se celkem povedla, měl jsem ve větru foťák na stativu v obilí a fotil na dlouhej čas.

Free form haiku. Praotec Kerouac ho odůvodňoval tím, že rozdíl mezi japonštinou a angličtinou je tak nepřekonatelný, že z důvodu přinesení obsahu čtenáři je třeba rozbít formu. No, oni beatníci tak nějak ze své podstaty rozbíjeli formy. Pravdou ale je, že autoři, kteří se zabývají haiku intenzivně, se křečovitě nedrží schématu 5-7-5. Nicméně free form může nabízet možnost laciného útěku ze situace, kdy se těžko hledá řešení. Tohle není ten případ, je to jedno z nejlepších haiku které znám. Ani písmeno nepřekáží, aby se okamžik tady a teď přenesl na čtenáře a on pocítil poezii života. A to vše bez metafor.

Paráda!

První tři strofy napsané odosobněle podobně jako v pozici autora haiku, který by neměl vstoupit do textu, pak chvějící se tělo, ještě pořád to můžeš vnímat zvenčí ale ta hlava, tady přichází na scénu tvé já. Přeji Ti aby se ti propojilo to vnější s tím vnitřním a abys prožila krásné léto.
Jsem tu málo, chybíš mi tu kvalitní autoři. Tys byla jedna z nich.

Free form haiku. Mezi známé autory se řadí Kerouac, nebo u nás Roman Szpuk. Vnitřní obsah, byť podaný velmi autenticky ale neznamená, že lze zcela rezignovat na formu. Haikařům by spíš než odklon od 5-7-5 vadila metafora v závěru, která do haiku nepatří. Moc pěkný text.

Hledáš takové to "obyčejné štěstí," jenže tu dekadenci máš prostě v sobě a kdyby Tě z ní někdo vytáhnul tak mu zlomíš vaz.

Je to zajímavé směřuje to odněkud někam, pěkná pointa.
Super báseň.

centimetry od vrcholu?
To zní smutně...

Jsou to takové nahozené pocity. Nerozumím tomu, že jsi zhýčkaná hlubokou vráskou na spánku. Mohl bych říct hezký a zatajit, že tomu nerozumím. Není to marný, je tam potenciál, můj dojem je, že to zůstalo na půl cesty. Ale zaujalo.

Začátek je úchvatný, máš v tom pěkné rýmy. Je to ale rozsypané, nemá to žádnou strukturu, verše jsou nahodilé. Je v Tobě potenciál, najít někoho kdo Tě povede...

Naše životy zůstanou nedořečené, nedožité. To je smutná pravda. Dlouho jsem od Tebe nic nečetl, pokud si vzpomínám, vždy sis zachovával solidní úroveň. Tohle není výjimkou.

Velmi dobře!
Důležité je, že stojíš jako autor(ka) mimo text, vyhýbáš se hodnocení, nezavíráš jej. Je tam kireji, jasný řez, za karmínové bych dal pomlčku. Po stránce formální je důležité vyhnout se metaforám. Pach smrti kolem nabízí metaforický výklad, který se sice nabízí, ale pro haiku čtení, prostě ta mrtvola už byla cítit. Slabší stránkou je autentičnost, téma by mělo být obyčejné každodenní, to co vidíš. Každopádně to ale je velmi dobře napsané. Jedno z nejlepších haiku, které jsem tu četl.