zhasínám světlo

...krása... a stačí k ní tak málo a naše smysly objeví v krátký moment před nevnímané.

A když si tu situaci představuji, kladu si čtenářskou otázku, z jakého pokoje odcházíš a zhasínáš a za adjektivum ztemnělý si dosazuji životný příběh, Tvůj příběh...k ještě dalšímu možnému povýšení už tak kouzelného textu.


zhasínám světlo -
pokoj spících dcer náhle
prozářil měsíc

Nechala jsem si odstup od prvního čtení. Asi bych pro přesnost textu také zvolila minulý čas - zhasl jsem, pak bude mít i slovo "náhle" lepší ukotvení. Jinak krásné haiku.

Moc hezký. Obdivuji autory haiku. Zatím jsem si netroufnul...

Mně se líbí skladba slov, jen tři podst. jména a akce té chvíle...

kmotrov: Myslím, že minulý čas není nutný, v tom přítomném (průběhovém) je zase ta okamžitost. Ruka je ještě na vypínači a pokoj se už zalil měsíčním světlem...

Přemýšlím o variantě
zhasl jsem světlo. Je tam sice minulý čas, ale víc se mi to zhušťuje do pocitu fotografie a působí to autentičtěji. Uvidíme co ostatní. Každopádně moc pěkné haiku.

Jak dokáže noc čarovat.
Líbi

Psavec: Díky

Líbí se mi.