 |
 15.07.2012
56, muž |
komentáře uživatele :
29.09.2014 - 22:20
8(4.)Drahé auto, agresivní jízda. Všechno to pro rozepnutí zipu u kalhot. Ruku na srdce, funguje to líp než básničky.
I když si to možná tak nemyslel.
I když si to možná tak nemyslel.
29.09.2014 - 22:1012(7.)Ještě že to nečetli moje děti, řekli by: vidíš, když ona snědla tu hroznou rybičku tak ty nebuď srab a sněz aspoň jedno rajče. Brrr. Budu srab.
Jinak taky prohlížím časopisy odzadu, to mám z dětství na poslední straně býval komiks a já se na něj vždycky nejvíc těšil.
Jinak taky prohlížím časopisy odzadu, to mám z dětství na poslední straně býval komiks a já se na něj vždycky nejvíc těšil.
28.09.2014 - 20:1711(6.)Asi ses někdy dostala do kontaktu s myslivostí (hon, zvěř).
Je to takový hon naruby. V závěru se hlásíš k divoké přírodě, která je při běžném honu obětí. Snažíš se nacházet originální náměty nebo svá silná témata (touha po spontaneitě) neobvykle uchopit, to je moc dobře.
Je to takový hon naruby. V závěru se hlásíš k divoké přírodě, která je při běžném honu obětí. Snažíš se nacházet originální náměty nebo svá silná témata (touha po spontaneitě) neobvykle uchopit, to je moc dobře.
28.09.2014 - 17:495(1.)Výborně!
Chybí nám tu protestní básníci. V centru jsem byl naposled před několika lety (v sezóně), byl to otřesný zážitek.
Chybí nám tu protestní básníci. V centru jsem byl naposled před několika lety (v sezóně), byl to otřesný zážitek.
27.09.2014 - 23:2217(17.)taron: Jménem celého učňovského školství Ti velice děkuji.
27.09.2014 - 09:0217(15.)Sucháč: Příště se nám to snad povede naplánovat líp.
Dík.
Dík.
26.09.2014 - 14:0816(8.)On celý smutek duše nelze nikdy říct, vždy je v nás něco čemu nerozumíme a všichni toužíme po naprosto dokonalém světě.
Já se občas dotknu velké poezie, v odkazu najdeš dvě básně Viktora Dyka:
http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=3740-terapie-dykem
Já se občas dotknu velké poezie, v odkazu najdeš dvě básně Viktora Dyka:
http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=3740-terapie-dykem
26.09.2014 - 06:4017(11.)Yana: Já o nás amatérských literátech občas říkám, že jsme ochotníci literatury. Tohle bylo s malinkým divadýlkem. Počkej příští rok, Puero přijede s opravdovým divadelním ansámblem.
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27450-zachrana-pana-brouck
a
Dík.
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27450-zachrana-pana-brouck
a
Dík.
25.09.2014 - 16:4517(7.)Praktické kurzy uspořádám místo autorského čtení na mých nebytových prostorách.
Dík.
Dík.
25.09.2014 - 14:2017(4.)Zamila: Je to jen taková ptákovina. Co se týče přednesu, dělal jsem ze sebe kašpara co síly stačily, snad jsem někoho pobavil.
25.09.2014 - 14:1417(3.)Amelie M.: Jo, mě taky ještě zněj v uších zedníci, jak mě tepou co jsem na baráku udělal všechno blbě. Dík.
23.09.2014 - 15:5424(19.)Amelie M.: Já jsem v jednom časopise kdysi narazil na hanlivý výraz polointelektuál. Od té doby se k němu hrdě hlásím.
23.09.2014 - 15:5224(18.)Překrásné MP3. Je dobře, že jsi svá a je dobře že jsi naše.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
