Opravdu povedená, nejvíc mě zaujal smířlivý konec. A jako věrná čtenářka zdravím všechny známé metafory :-)

Dobré, i když neveselé. Tak hlavně nevyplivnout sny.

Bolavé a procítěné. Jsou tam moc hezká místa, nejvíc se mi líbí" "smích mi zní zase opravdově" a "i ticho od tebe má váhu".

Relikvie doby minulé, to je přirozený úhyn. Nemyslím dědka, ale stánky. Je to taková škoda?

Kouzelná..

Velmi zvláštní diskuse. Domnívám se že autorce nešlo ani tak o reálný návrat do jisté, zidealizované doby, spíše se asi jedná o povzdech nad dnes často chybějící prostou bezprostředností ve vztazích, sounáležitostí a schopností se radovat z jednoduchých věcí, společně s jinými lidmi. Fakt je že se sociální vztahy redukují a lidé se stále více izolují a stávají se v mnoha ohledech netolerantní.

Skvělé..

Líbí..

Orionka: ano máš pravdu, dokonce jsi se trefila i jak to původně bylo. Je to jen pocit napsaný pro někoho, komu jsem to musela přeložit do angličtiny. Určitě to předělám, hlavní je, že zase můžu psát a vrátila se mi chuť do života ;)

hmmm

a dál????? Poměrně infantilní

Pěkné a sugestivní. Jen mě rušily některé detaily, lépe než "další okamžik" by myslím znělo "v dalším okamžiku" a postrádám čárku ve verši "akorát abychom neshořeli". Líbilo by se mi tu myšlenku ještě zdůraznit a rozdělit do dvou veršů: "jen tak akorát" a "abychom neshořeli".

Leslie: Moc děkuji. Tvůj postřeh je skvělý, vůbec jsem si toho nevšimla, ale opravdu je tam ženský princip aktivní a mužský podivně strnulý. Náhoda to nebude.

... kdyby tak jen přišel.

Zaujalo mě, že v těch kontrastních obrazech na začátku jako by se schovával mužský a ženský protipól. Každopádně je to silné a bolavé. A pak ten závěr, opět výborný.

V tvém stylu. Líbí se mi, taková ponuře nahořklá atmosféra ladící k mojí náladě.

koiška: Jenže jako racek se tam dostaneš leda v příštím životě, v tomhle spíš jako turista :-) Dík za zastavení!

koiška: Děkuji za komentář.

Hmmm

Bolavá dušička,

Snad dá se žít i vzpomínkami.