To budou pochybnosti. Ty s věkem přicházejí a jsou ohromně užitečný. Jestli můžu něco říct za sebe, tak dělej dál to svoje a nestarej se co na to ostatní. Je to dobrý. Opravdu dobrý, ne jak se tu říká na každou blbost ;-)
Já bych asi trn nahradila anglickým thorn ... Víc by mi to ladilo ... Ale nejsem autor básně a jinak je to krásné
mannaz: tak jasný, člověk nemusí furt něco dělat, popravdě pro mě je lepší být v časové tísni, to pak nemám čas na to nedělat nic:-) dík
Mně se líbí to opakování i obsah, vlastně jsem si ji přečetla ještě jednou abych se do těch řádků více vžila
To je tak krásné vyjádření, pozoruhodné kolik toho se dá vyčíst z pár řádků
Ahoj Umouněnko :-) konečně nový příspěvek, už jsem se na něj těšil dlouho. Popravdě, měla jsi už lepší věci, ale uznávám, že tohle teď silně zapadá do současného místního trendu láska/sex-zklamání-chybění. Denně se opakující motiv. Asi divný jaro. Snad to brzo odejde ;-)
Děkuju všem za návštěvy i za komentáře a jsem rád že se líbilo!
Hanulka: Krásně řečeno - myslím, že tím poměrně dobře vystihuješ podstatu haiku:
V prvním plánu zachycení konkrétních momentů jako drobných, jednoduchých obrazů. V druhém plánu pak propojení dvou takových obrazů ze stejného okamžiku tak, aby dohromady zachytili ideálně "celý" svět.
Tedy aby pomocí dvou obrazů zachytil vše, co v daný přítomný okamžik - v tom krátkém "teď" - člověk vnímal a co mu v tu chvíli vytvořilo podobu "celého" světa.
Miňko: Děkuji! Myslím, že to je určitě jedna z věcí, o kterou v haiku jde - pokusit se zachytit obraz (vnímaný čtenářem jako poetický) minimem slov a minimem poetických technik.
Lady: Žbluňk :-) Ale jinak žába co jsem potkal, byla tichá. Jen seděla a pozorovala večer z nástupiště koleje a možná i odjíždějící vlak...
Hanulka: Krásně řečeno - myslím, že tím poměrně dobře vystihuješ podstatu haiku:
V prvním plánu zachycení konkrétních momentů jako drobných, jednoduchých obrazů. V druhém plánu pak propojení dvou takových obrazů ze stejného okamžiku tak, aby dohromady zachytili ideálně "celý" svět.
Tedy aby pomocí dvou obrazů zachytil vše, co v daný přítomný okamžik - v tom krátkém "teď" - člověk vnímal a co mu v tu chvíli vytvořilo podobu "celého" světa.
Miňko: Děkuji! Myslím, že to je určitě jedna z věcí, o kterou v haiku jde - pokusit se zachytit obraz (vnímaný čtenářem jako poetický) minimem slov a minimem poetických technik.
Lady: Žbluňk :-) Ale jinak žába co jsem potkal, byla tichá. Jen seděla a pozorovala večer z nástupiště koleje a možná i odjíždějící vlak...
To je přesné! Ale pokud nepřicházejí výčitky, pak proč sám sebe zotročovat? U mě by to byla káva, a mazlení s pejskem a káva a hledání něčího dobrého k mlsání (bezvýsledné) a mobil, a bloumání zahradou a káva....
Jsem líná kůže.
Což budí dojem
že štítím se práce.
Jak jméno růže.
Tak zní mi pojem
prokrastinace.
Což budí dojem
že štítím se práce.
Jak jméno růže.
Tak zní mi pojem
prokrastinace.

