

No jo, když ty se mi těžko komentuješ, ty píšeš vzletnou poesii a já přízemní :-)


Když budu upřímný...
Přijde mi to jako setkání se seznamky, to jméno na ven co nevadí že se umaže a pak ta vlastní kůže o které nevíš, jak ji protějšek vezme. . Z téhle perpektivy to je zajímavé.
Přijde mi to jako setkání se seznamky, to jméno na ven co nevadí že se umaže a pak ta vlastní kůže o které nevíš, jak ji protějšek vezme. . Z téhle perpektivy to je zajímavé.


I když tento styl nepreferuji, toto dílko je povedené.. líbí


puero: myslím, že bychom neměli být důslední příliš. mechanistické pojetí světa je smrt vůle - there is a crack, a crack in everything, that's how the light gets in.


Mám rád poezii okamžiku. A taky stručnou poezii, kde není nic navíc a tohle je perfektní!


Asi bych kritizoval gramatické rýmy, ale ta repetice kterou zmiňuje puero to posouvá na jinou úroveň. Jinak téma všední, asi nejvíc básní vzniklo na podobné, ale zpracování velmi originální, takže za mne prima.


psát o svých starostech je mnohdy nejlepší řešení, jak se s nimi můžeš vypořádat. Vidět své vlastní myšlenky zformulované do textu i mě samotné dodávají pocit klidu. Básně tohoto typu se mě osobně líbí nejvíc. Tahle báseň je krásná, čiší z ní radost ale zároveň strašně moc smutku, donutí člověka zamyslet se.
Děkuji za ni
Děkuji za ni


Hlavu vzhůru, s takovými starostmi ti brzy pomůže cestování v čase. Hlavně, že je básnička povedená. A tou repeticí posledních slov na začátku každého řádku, dokonce originální. Palec hore.


Život nekončí "a žili šťastně až do smrti." Přináší další dramata. Přijde mi jako by ji po letech napsal princ z Popelky. Moc pěkný!


Na zajímavou myšlenku podanou básnickým jazykem ti stačilo šest řádků. To je umění!