|
|
Od všeho tak trochu
Na každým prý šprochu
bývá pravdy nit,
proto vždycky trochu
od všeho chci být.
Mám rád noční nebe,
horký slunce svit,
dokonce i sebe
snažím se rád mít.
Když se cítím gaga
lítám v modrých snech
jako baba Jaga.
Chytám třetí dech.
Neklátí mne nesnáz,
nejsem k sobě zlej.
Máš-li na mne dotaz
klidně se mne ptej...
Na každým prý šprochu
bývá pravdy nit,
proto vždycky trochu
od všeho chci být.
Mám rád noční nebe,
horký slunce svit,
dokonce i sebe
snažím se rád mít.
Když se cítím gaga
lítám v modrých snech
jako baba Jaga.
Chytám třetí dech.
Neklátí mne nesnáz,
nejsem k sobě zlej.
Máš-li na mne dotaz
klidně se mne ptej...
A tak ptám se poety jaké to má zálety , na půlnočním nebi bývá plno hvězd a tak potom zbývá k obloze se vznést....
Líbí se mi tvá báseň.
Líbí se mi tvá báseň.
Hanulka
Miňko : Kdo si hraje, nezlobí, svět mu radost ozdobí. Kdo si hraje, ten se směje, radost kolem sebe rozeseje.
Miňko, příteli drahý, poslední verše Moravák s Ostravakem soupeří spolu o čárku, nahoru či dolů.
Hanulka
Miňko : to je krásné, hravé a plné života! Jako nitky pravdy splétáš verše, které mají jiskru i hloubku. Cítím z nich touhu po rozmanitosti, radost z každého okamžiku a schopnost snít bez hranic. Tak to na mne působí, líbí, díky !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Od všeho tak trochu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kam kráčím?
Předchozí dílo autora : Lunární romantik
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kávový Poutník [16], Emilie [14], Prima kluk [6]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

