|
|
Bez tebe svět se tmavý zdá
a nebe se k pláči má
zloba za každým rohem číhá
strach z neznáma vzkvétá
Splín se ke kormidlu dere
duši k depresi vede
vteřiny se v hodiny mění
a svět se brzy zastaví
Tvé oči vše náhle prozáří
hodiny ve vteřiny štěstí promění
srdce začne silně bít
chce se v tvém náručí skrýt
Slunce začne zase hřát
a má duše na kytaru radosti hrát
píseň o lásce a štěstí
že jsem skončil v tvém objetí.
Tu melodií líbeznou
na kterou nelze zapomenout
... tu píseň o lásce a štěstí...
a nebe se k pláči má
zloba za každým rohem číhá
strach z neznáma vzkvétá
Splín se ke kormidlu dere
duši k depresi vede
vteřiny se v hodiny mění
a svět se brzy zastaví
Tvé oči vše náhle prozáří
hodiny ve vteřiny štěstí promění
srdce začne silně bít
chce se v tvém náručí skrýt
Slunce začne zase hřát
a má duše na kytaru radosti hrát
píseň o lásce a štěstí
že jsem skončil v tvém objetí.
Tu melodií líbeznou
na kterou nelze zapomenout
... tu píseň o lásce a štěstí...
Báseň se nemusí rýmovat a ta tvoje je sice zvláštní, ale v lásce se všechno smí..je krásná
Kakuzu: urcite ne, ale tahle basen pusobi, ze ses o to snazil a nevyslo to. Promin, jestli jsem moc uprimnej. Obsah je fajn
Trochu souhlasím s Neu, ale zas, já koukám víc na obsah a ten je prostě krásný a neskutečně přeji žít tuto píseň
Budeš mít na mne trochu zlost, když řeknu Ti, že je to závislost? Snad trochu míň, když přesto přeji tu náruč líbeznou?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Píseň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Víc už není
Předchozí dílo autora : Zpověď a přání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
isisleo [18], Ellena Gabriella DeSyller [15], Lenča [11], BlackoneN7 [10]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

