...kruh života v kostce...

Barvité, zrychlené... jo.

Pobavilo :)

Zdařilé :)

:o))

Ano, v euklidovské geometrii. Ale, jak říkal Adam ve Stvoření světa: "Lháti bych se styděl, právě jsem to viděl." ;o)

holka.přes.ulici: jo_: Díky moc, mám radost, že zaujala :)

Ale kdepak, protnou se jen souběžky.
Tak i mezi mužem a ženou, že ano.

jo_: Ba ne, na počátku Inspirace byla vždy žena! Cherche la fame...
Koikni jen, co jsem v krátké čase spáchal u Tebe v komentech...

Nahrávka konečně venku, třeba tady:
https://www.facebook.com/tomcortesmusic/videos/2616551995298563

Leslie: Nejlepší je komentovat osm let stará díla, která na vás vyskočí z náhodných děl, navíc ty svoje. Napsáno po návratu z Peru a Bolívie, tam jsme byli dva a půl měsíce, tudíž jsme toho projeli dost, kromě Amazonie, to bylo nějaký drahý a nedostupný, to jsem měl tak 14 hrubýho. Všechno jde, když se chce. Píšu ti to jen proto, že jak jsi teď v tom Ekvádoru, tam jsme stáli na hranicích, ale báli jsme se, že kdybychom do něj vlezli, tak bychom pak nestihli letadlo domů. Takže nejblíž tvé nové zemi jsem byl v národním parku Cerros de Amotape, tam zajeďte, až bude dítko větší, je to tam hezký, stanovali jsme u řeky, místní nám říkali, že je v ní jen jeden krokodýl, navíc línej. Haha. A taky to můžete spojit s projížďkou v Manglares de Thumbes, neskutečně ptactva. Hitchcock jich měl v tom hororu drobátko, proti tomuhle. Krása. No a z druhé strany jsme ti byli nejblíž o čtyři roky později v Kolumbii, asi v národním parku Puracé, tam jsou i gejzírky, vypadá to tam jak v pravěku, ty xy metrů vysoký kapradiny. Takže výlet číslo dva, až vás to nebude v E. bavit, ale tam si myslím, že krása rovně střídá nádheru. Každopádně K. byla taky úžasná země, lidi určitě příjemnější než v Peru, to jsme pocítili rasismus z druhé strany. Mira, mira, gringo va. To bylo furt. A okrádali nás. To v Kolumbii se zvednul i stařík a pouštěl sednout mladou ženu. I bílou. Jinak kokeš mi nabízeli a nedal jsem si. Každopádně gejzíry v této básni, o kterých není skoro ani zmínka jsou myšleny ty pod Sajamou. Každopádně Nepál...Zatím.
P.S. Tady mě měl Devils ještě rád.

jo_: Jo? Tak dík moc...

Myslím,že tohle již je zenové umění mnoha vrstev sjednocených v přímku protínající vesmír meziprostorem.Ty slova rezonují,nedají se pochopit jen hlavou,jsou jak chvějící se bubínek po úderu.Jako kostelní zvony nesoucí se mlhou nad rybníkem.A v koutcích úst doznívá chvění.

no teda páni! zasáhla.. do živýho.. tleskám a provolám bravó! opravdu nádhera...

človiček: libujeme si ve skomírání, poněvadž z něj pak povstaneme silnější... právě díky němu si můžeme svoji sílu uvědomit...

shane: človiček: chlapi, vy jste neuvěřitlně inspirativní :-* vaše slova hřejí...

človiček: a to je pravda...

človiček: každé slovo voní... tak nějak po svém :-)

shane: potěšení na mé straně :-) díky ;-)

shane: bravo! :-) je moc hezké a záslužné probouzet v lidech lásku k poezii... láska je moc důležitá... a je jí tak malinko... btw. gratulace! sic opožděná, ale o to upřímnější ;-)