Příroda je zvláštní hotel,
hluboce se ukládá do paměti
místa kde ulehl jsem
snad vyjmenoval bych po zpaměti.
Každou šišku pod sebou vždy
důvěrně jsem znal
i na zvuky dešťů
bych s láskou vzpomínal.
Země je nejvlídnější náručí.
hluboce se ukládá do paměti
místa kde ulehl jsem
snad vyjmenoval bych po zpaměti.
Každou šišku pod sebou vždy
důvěrně jsem znal
i na zvuky dešťů
bych s láskou vzpomínal.
Země je nejvlídnější náručí.
Dobrý klozete, a co teprv jizvy na nebi? Jen škoda, že sis vzal na paškál vlaky místo aut.
Ahoj u Nás je to obráceně.Mám doma kozu.Kytky mají z ní strach a já se jim nedivím. Zahradní likvidátor, a bohužel zanícená pro věc.Naštěstí vždy jen na chvilku.
Modřinka do sebe nám vchází,
již ví, co obnáší ten svět,
smůle se vyhne bez nesnází,
ke Štěstí umí přivonět!
A vnímá všemi svými smysly
krásu, co se jí nabízí,
už jenom pozitivně myslí
a trpké plody nesklízí!
Taková dívka i mne láká,
chtěl bych být rozpustile mlád,
zahrát si zase na čmeláka,
se rtů jí sladký nektar sát...
již ví, co obnáší ten svět,
smůle se vyhne bez nesnází,
ke Štěstí umí přivonět!
A vnímá všemi svými smysly
krásu, co se jí nabízí,
už jenom pozitivně myslí
a trpké plody nesklízí!
Taková dívka i mne láká,
chtěl bych být rozpustile mlád,
zahrát si zase na čmeláka,
se rtů jí sladký nektar sát...
Uf, až se mi z ní udělalo trochu špatně. Ale to je tím, že se mě tohle téma dost dotýká a tys to vystihl skvěle. Moc už tady nekomentuji, ale po hodně dlouhý době mě na psancích zase někdo zaujal, nakonec jsem si přečetla všechny tvoje věci a ráda budu číst dál.
Píšeš hodně prozaicky, což nevadí, protože máš hodně poezie v těch myšlenkách, ale některý díla už jsou pro mě za hranicí toho, co bych označila jako báseň. Poetika v tom ale každopádně je a ten styl se mi vlastně líbí, tak co na tom.
Píšeš hodně prozaicky, což nevadí, protože máš hodně poezie v těch myšlenkách, ale některý díla už jsou pro mě za hranicí toho, co bych označila jako báseň. Poetika v tom ale každopádně je a ten styl se mi vlastně líbí, tak co na tom.
Dívka v modrém: Je to rok a týden, co jsem ženil mladšího syna. Tak ovšem láska zůstala a byla i naplněna!-
Moc pěkné, už jsem skoro zapomněl jaké to je spát pod širákem... Díky za připomenutí...
Zasmál jsem se. Tak nějak bych "pracoval" na zahrádce já - bezzemek a botanický analfabet.
Díky a vítej mezi námi.
Díky a vítej mezi námi.
Má to atmosféru - jako bych se tam viděl. Hezké.
A když toužíš po max kritice - "z DÁLI se ozývalo" ;o)
A když toužíš po max kritice - "z DÁLI se ozývalo" ;o)
Začíná to mít formu :) Navrhuji přečíst po sobě znovu s odstupem času a určitě vyladíš ještě pár věcí.
Talent! Najít inspiraci v drobnosti a rozepsat to do takového dílka. Líbí.
Když on Neu vždycky všechno nepíše dřív než já. :o(
Ale - je to krása. Jsou to pocity, o kterých píšu taky a proto se mi to strašně líbí. Děkuji.
Ale - je to krása. Jsou to pocity, o kterých píšu taky a proto se mi to strašně líbí. Děkuji.
Ne pěkná. Nádherná, moc děkuji.
Jsem na tom jako Neu - ztotožňuji se s tématem. Víc, než bych chtěl...
Jsem na tom jako Neu - ztotožňuji se s tématem. Víc, než bych chtěl...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amatér [17], Ivka [17], Denča [15], Lior Thane [1]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.

