jo_
 27.02.2020
13
1196 (20)
0
natáhneš ruce a dlaně jsou prázdné
někdy je to ticho tak krásné
jindy se nemůžeš nadechnout
a nechat loďku s větrem plout

někdy samota zalyká
a přitom není tak zlá
jindy radostí výská
ve větru šumí jak břízka

a jindy slova chladí
a tma k tanci svádí
a někdy ticho pohladí
a chrám postaví
jen tak...

povstát z popela a znovu plát
a zase si ta slůvka něžně krást
roztáhnout křídla a letět o kus dál
až tam k těm výšinám
lásko má...
 11.01.2023 00:57
Něco z toho mě oslovilo.
 27.03.2020 12:58
 jo_
syrda: wow, syrdo, je mi cti byti takovou inspiraci! :-) ja dekuji tobe ;-)
 27.03.2020 12:57
 jo_
mahdal: PrimaDen: dekuju vam za vase postrehy ;-)
 27.03.2020 12:57
 jo_
Psavec: presne tak ;-) dekuju za precteni a tvuj cas :-)
 24.03.2020 09:04
jo_: tvá tvorba je pro mě velmi inspirativní a vyvolává ve mě tvořivou odezvu. DĚKUJI

Koukni se na toho bájného ptáka,
ta jeho vznešenost strašně tě láká.
On naší je nadějí, on je tím darem,
dotyků vzrušených věčný je plamen.

Kolikrát spadli jsme do prachu cest?
Tolikrát bludištěm chtěla's mě vést!
Cestu ven našla jsi, a já šel za tebou,
Snad padlí andělé jednou nám prominou.

Kéž prominou doteky - a možná i více,
nocí jsme planuly, jako dvě svíce.
Postel se změnila, v kovový chrám,
pod křídly Fénixe, srdce ti dám.
 03.03.2020 11:20
Líbí se mi první sloka, ty další mi přišly už jako "do počtu".
 03.03.2020 10:21
Mě se líbí první a poslední sloka☺☺
 02.03.2020 12:52
Jak pták Fénix.
 28.02.2020 19:58
 Gladiol
povstát z popela aneb nový start...
 28.02.2020 19:18
 jo_
slavek: slavku, dekuji ti.. poteseni na me strane, pokud maji moje slova takovou moc :-) btw. zadna zivotni etapa netrva vecne.. bohuzel nebo bohudik? :-)
 28.02.2020 19:17
 jo_
Mlčeti Zlato: dekuji..
 28.02.2020 08:16
U tebe jsou úžasná nejen ta krásná díla, ale taky ten bezbřehý optimismus. A moc pěkně to hladí; zase budu mít něco hřejivého na celý den. Díky.
 28.02.2020 00:02
Hezké...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.