míjím se v čase s časem..

...jsem to já, kdo žalostně chybuje a přitom obrázky maluje... neviditelnou puškou... zastřel mě mojí vlastní tužkou...
 jo_
 14.02.2020
 básně/ostatní
8
1034 (11)
0
v rukách temné prázdno
světlo právě zhaslo
míjím se s časem
na řasách s vlasem
tvým

míjím se v čase
a míjím tě zase
pomiliontý

žalostně chybuju
v kruzích tancuju
zhasínám hvězdy
a svírám v pěsti
touhu nedotčenou
touhu nevyřčenou

a možná že právě
miluješ mě stále
ale mlčíš raději
tišíc tu naději
v nás
je mráz...
 28.01.2023 17:32
 Sasanka
Plná emocí :)
 03.04.2020 01:34
 Zitra
je mi z toho smutno... ale taknějak příjemně :) děkuju
 27.03.2020 12:54
 jo_
syrda: ó, syrdo, tedy pani! diky ti ;-)
 23.03.2020 14:45
 syrda
jo_:

Je to tu zas,
nastal už čas,
kdy holý mráz,
popálil nás.

Spálil nás na popel,
a v prachu vyválel.
On - bolu to učitel,
nadaný léčitel.

Z lásky tě vyléčil,
Touhu mou
nezmekčil,
srdce mé porazil.
Ach, proč jenom
zvítězil...
 15.02.2020 23:05
 jo_
Psavec: dekuju..
 15.02.2020 23:04
 jo_
slavek: :-) to nemuzu :-D dekuju za tvoje slova..
 14.02.2020 21:56
 Psavec
Líbí se mi.
 14.02.2020 09:54
 slavek
To je krása; zkusil jsem to dokonce přečíst od konce na záčátek a pořád je to úžasný.
P.S. Ještě že mě u svých děl nemůžeš předběhnout s komentářem ;o))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.