

Tohle je skvělý čtení. Poodkrývání...míst...který si nosíme v sobě...


Dojemné a silné jsou tvé řádky...posílám úsměv tvým směrem...a opatruj to, co srdce pamatuje...


Něco v ní je, něčím přesahuje... ráda jsem četla tvé myšlenky.


Úžasná je... baví mě tvůj pohled... na život... na jedno třpytivé zrnko :)...


Další silný závěr. Baví mě pronikat...mezi řádky...


Krásný nadějný závěr. A neskutečně silný. Rezonuje mnou.


gajda: Tahle reference je konkrétně kradená od Virginie Woolf a Mary Oliver; dva a půl roku anglické filologie už si neodpářu.


Nejen, že máš těžké básně k pochopení, ještě to napíšeš v angličtině. Já chodil do jazykové třídy a ajnu jsem měl od třetí třídy až do druháku na doktorském a bojuju s ní statečně dodnes... divoké husy co by daly podzimu smysl, to je hezké. Ale ony odletí a jediné co z podzimu zbyde je pár mrazivých dní před zimou.


Srdce nikdy nezapomíná, proto je na něm tolik šrámů.