 17.09.2025 4 186(11) 0 |
Sedím a dýchám, z hluboka, pozoruju přírodu, stromy jak ve větru se ohýbaj, sluneční paprsky se mé pokožky dotýkaj a tak dýchám.
Cítím tu přítomnost, volnost a i když uvnitř jsem na kousky rozbitá, vím že život mi teprve začíná.
A když už ne vedle tebe, tak aspoň pro sebe, stále dýchám.
Kousky mé duše odnesla jsi sebou, někam kam já to teď nemám cestou, ale já sedím a dýchám.
Dýchám tak zřetelně a cítím jak každá čas mého já je přítomná.
V tomto okamžiku, teď, žiju pro své vlastní já a i když tu nejsi, tak nemám pocit že umírám.
Prostě jen opravdu dýchám.
Pro lásku, život, štěstí a hlavně pro SEBE, když už ne pro tebe.
A s tebou tvořila jsem nás, kousek po kousku jsem skládala každou část.
A i když s těžkostí teď opouštím to krásné z nás, tak chce to jen čas.
Čas než uvidíme se zas a já zjistím že ten hlas, co volal nás už napořád uhas.
Dýchám, pomalu a v klidu, nikam se neženu jen cítím kouzlo okamžiku.
A uvnitř asi už napořád, budu cítit ten kousek z nás, co nikdy nedovolím aby zhas.
Cítím tu přítomnost, volnost a i když uvnitř jsem na kousky rozbitá, vím že život mi teprve začíná.
A když už ne vedle tebe, tak aspoň pro sebe, stále dýchám.
Kousky mé duše odnesla jsi sebou, někam kam já to teď nemám cestou, ale já sedím a dýchám.
Dýchám tak zřetelně a cítím jak každá čas mého já je přítomná.
V tomto okamžiku, teď, žiju pro své vlastní já a i když tu nejsi, tak nemám pocit že umírám.
Prostě jen opravdu dýchám.
Pro lásku, život, štěstí a hlavně pro SEBE, když už ne pro tebe.
A s tebou tvořila jsem nás, kousek po kousku jsem skládala každou část.
A i když s těžkostí teď opouštím to krásné z nás, tak chce to jen čas.
Čas než uvidíme se zas a já zjistím že ten hlas, co volal nás už napořád uhas.
Dýchám, pomalu a v klidu, nikam se neženu jen cítím kouzlo okamžiku.
A uvnitř asi už napořád, budu cítit ten kousek z nás, co nikdy nedovolím aby zhas.
17.09.2025 - 11:26Odnesla? člověk to snadno přehlídne však pointa se mění v rozuzlení. Na 24 let je to sytý.
17.09.2025 - 11:20každé opuštění komfortní zóny vede k posunu a uvědomění, není to příjemné, často to bolí, ale je to přímá cesta k evoluci...dýchej a užívej si každý dech, něco se mění, cítíš to ? :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dýchám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chybíš?
Předchozí dílo autora : 22:22
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
VITANA [4]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
