Heh, kéž by už tady lidstvo parazitům hodně dlouho

Díky moc ...

Vnímám nepochopení , ale nechci se hrabat ve vysvětlování

Děkuji za upřímnou introspekci. Jestli se takto cítíš v zaměstnání, tak je to asi normální. Drtivá většina z nás to má stejné. Důležité je, aby jsi to netahal s sebou domů. Mezi ty, které miluješ. Ti si to určitě nezaslouží. Děkuji a hezký den. Miras

jako písnička od Radůzy

Moc děkuji za uznání. Od ženy si toho velmi vážím. Hezký den. Miras

Zcela a krásně to rezonuje s mím pohledem a úvahou. Je nás tady moc a hlavně - většina z nás se naučilo plýtvat všim. Tím co nás v neřízeném přebytku obklopuje. Všeho je dostatek a ani to nedokážeme spotřebovat. Jediné čeho je nedostatek, je přemýšlet nad tím, jak tohle dopadne. Moc děkuji za tvou pravdu. Miras

Je to odvážná introspekce a zároveň velmi milá a pravdivá. Když jsi to psala, tak brain rott jsi určitě v hlavě neměla. Do textu však zapadá dobře. Děkuji za odvahu a hezký den. Miras

skleněnka a dvě cigarety
a třeba pivo, ať jsme sjetý
a potom báseň
a ať je v nás
budeme brázdit nebe zas

Že by v pivě byla pravda,
to je ale romantika,
že je ve víně , to se říká.

Začátek básně se mi moc líbí.

koiška: Díky za komentář.Upřímnost se dokáže koukat do očí.
cit ubívá,neda senatrhat jak kytky.

Podle mě pravdivá.

Ano konečně posunout zrak o něco výš a cit taky...

Být na chvíli bez mozku, nemyslet neřešit.. nic si nepamatovat zajímavá myšlenka. To potom se mi nebude nic zdát a nebudu po ničem ani toužit. Prostě tma, díra, prázdno.

Matka zem sa o všetko postará.Sme len ďalšia civilizácia ,ktorá je tu ,na návšteve,,

Napsal jsem "zajímavá" protože mne skutečně zaujala jak obsahem, sdělením, tak i formou zpracování. Psychologicky to nerozebírám, i já, jako každý jiný, si z Tvých veršů vybere to co v jeho nitru rezonuje. V mém případě, je ta rezonance pozitivní. Každý hlubší vztah je většinou směsicí pozitivního i negativního, v každém takovém vztahu jeden druhého ovlivní, pozmění, někdy k lepšímu, jindy k horšímu, někdo si to uvědomí a ze změn a vlivu si pro sebe vybírá to lepší, jiného to semele destruktivně. Je to přirozené, hluboký vztah přináší intenzivní trable i radost současně. kdo si chce svoji duši chránit, musí žít sám, přinejmenším duševně sám. Já osobně dávám přednost šťastnému utrpení, rozebírání a skládání, vždy rád napjatě očekávám co ze mne zbyde.

Co dodat,vyjadřená realita.
Co bude dál,nechají nás zestárnout?
Líbí.

Jestě k objasnění, nemyslím si že píšeš o fyzickém týrání a rozhodně si myslím žes do básně dostala přesně to co měla vyjádřit, a doufám to co chybí a to co přebývá s tím se vypořádáš, musíš i když šrám to zanechalo a velmi silný, je to opravdu silná báseň a zoufalý pocit

Hanulka: Hani děkuji za komentář.