|
To jsem tak usínal a napadl mě ten první verš. Tak jsem zkusil přidat další. No musím říct, že ty vážné básně jsou opravdu těžké, tak se omlouvám, že je to takové kostrbaté.
 14.09.2025 0 10(0) 0 |
Již dávno zmlkla těžká děla,
jizvy v krajině zakryl prach,
čas uklidil i mrtvá těla
a vítr odvál smrti pach.
Tam, kde se střetla krutá síla,
kde bratři proti bratrům stáli,
tam, kde krev se do země vpila,
a koně v kouři hrůzou ržáli.
Jen stromy šeptají si tiše,
že slyšely ten hrůzný křik,
když smrt snášela se z výše,
plameny pohltily vojáků šik.
V srdcích matek doutná žár,
co nikdy nelze uhasit,
ze vzpomínek zbyl jen cár,
s osudem nelze zápasit.
A přesto tráva znovu vzchází,
i pták v dálce teskně zpívá,
srdce bližních, co nám schází,
v našich myslích jsou stále živá.
Tam, kde kdysi táhly pluky
teď pasák stádo ovcí vodí,
a zem, jež krví nasáklá byla
zas úrodu svým dětem plodí.
Za vesnicí stojí lesu blíže
ten kámen, co má paměť v sobě
jména jsou vyrytá do kříže
těch co pro svobodu leží v hrobě.
Tak jako hvězdy na nebi září,
v tichu jasně planou svíce,
a každé světlo šeptá jméno
toho, kdo se nenavrátí více.
V paměti každého zůstane
kdo jednou hrůzu války znal,
ten nikdy zbraně nezvedne,
na bratra, s nímž by v míru stál.
Ať dějiny zůstanou výstrahou,
že válka přináší jen utrpení,
vybírá si daň neblahou,
radost v žal a zkázu mění.
jizvy v krajině zakryl prach,
čas uklidil i mrtvá těla
a vítr odvál smrti pach.
Tam, kde se střetla krutá síla,
kde bratři proti bratrům stáli,
tam, kde krev se do země vpila,
a koně v kouři hrůzou ržáli.
Jen stromy šeptají si tiše,
že slyšely ten hrůzný křik,
když smrt snášela se z výše,
plameny pohltily vojáků šik.
V srdcích matek doutná žár,
co nikdy nelze uhasit,
ze vzpomínek zbyl jen cár,
s osudem nelze zápasit.
A přesto tráva znovu vzchází,
i pták v dálce teskně zpívá,
srdce bližních, co nám schází,
v našich myslích jsou stále živá.
Tam, kde kdysi táhly pluky
teď pasák stádo ovcí vodí,
a zem, jež krví nasáklá byla
zas úrodu svým dětem plodí.
Za vesnicí stojí lesu blíže
ten kámen, co má paměť v sobě
jména jsou vyrytá do kříže
těch co pro svobodu leží v hrobě.
Tak jako hvězdy na nebi září,
v tichu jasně planou svíce,
a každé světlo šeptá jméno
toho, kdo se nenavrátí více.
V paměti každého zůstane
kdo jednou hrůzu války znal,
ten nikdy zbraně nezvedne,
na bratra, s nímž by v míru stál.
Ať dějiny zůstanou výstrahou,
že válka přináší jen utrpení,
vybírá si daň neblahou,
radost v žal a zkázu mění.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Balada o válce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Poslední psaní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Severka řekla o Lizzzie :Malá zářivá slunečnice, která píše duhovou poezii...která ráda tancuje v dešti...a po kapsách schovává lízátka a bublifuk...;) ;) ;)
