Hubatá a žízní žití.
Vždyť toje to vsvětě bytí.
Kostlivec a hroda v pasti.
Není lékem k žití slasti.Kdo si uvědomí že
žít vlastně umí.
Když polibek náraz tlumí.
Ti dva si porozumí.

koiška: Ta myšlenka je lákavá, Jani! :-)

Yana: Jj, má to svoje kouzlo... :-)

Psavec: Díky, Milane! Zdá se, že máme podobnou životní filozofii... :-)

Dandy:
Na ostrově Rhodosu,
tam si dáme do nosu!
Šálek freddo cappuccina,
božský nektar připomíná...
:-)

LadyLoba: Je konečným řešením... :-/

Myslím že existuje píseň Bludička Júlie, ale bludička Yana? a ... foukám ... pustit si hafo vtipných videí, zatančit si nebo tak , by mohlo přepnout mysl na veselejší téma... no tak nevychladly ... lepší než lhostejno nebo nenávist ...

Aha, jasně ... taky se učím říkat ne ... ať z té nové perspektivy potkáš ty správné duše ...

LadyLoba: Je to spíše o uvědomění toho, co bylo uvnitř.
Vždycky jsem dělal vše pro ostatní, říkal, že jsem s tím v pohodě a snažil se pomáhat, řešit, měnit svůj život, zapomínal na sebe. No přišlo vyhoření a najednou kolem tebe nikdo. Lidé naštvání, že jsi se na ně vykašlal, že nepomáháš a tak. Ten úsměv byl falešný už řadu let. Teď když jsi padl, snažíš se vidět do sebe, věci se mění raketovým tempem.

Vždy milé, moudré a vždy si ráda přečtu

Chybí, protože miluješ, krásné

Prý má být lehko když vzpomínáme, to nikdy nepochopím, vždy je to smutné, prostě smutné, mít vzpomínky na někoho, kdo už není mezi námi, krásné

Hm, to lpění je asi nejvíc to co bolí, ale chápu to moc dobře, bolí když milujeme,hezká báseň

koiška: ďakujem

Veľmi pekné

Dávné sonety nám doznejú v srdciach..krásné

Homér: Neviem sám ako to opísať, ale zaujalo ma to.

Veľmi pekná báseň, ktorá vo mne oživila spomienky.

koiška: děkuju :)

Jako děda to musím ocenit.