Psavec: díky

Líbí se mi tvůj styl básní přečetla jsem tedy jen ty první. Tenhle styl je podobný jménu, když se zkouším básně. Budu ráda se vracet na tvůj profil a číst další pro mě krásné básně.

Jo!

Moc hezká.

Hezky se mi četla

Hodně dobře trefené. Moc se ti povedla.

RiannaKurfurst: Moc Děkuji

"Hledám tě ve všem kolem sebe, ale ty nikde nejsi"

Moc krásná báseň, tuhle jsem opravdu pocítil

Krásná poetika..

Au ...

Najít si zalíbení v tom běžném, to chce hodně sebezapření, ale naše životy se neobejdou bez těch úkonů co nás trochu nudí a uspávají, věřím že bývalo líp, ale bez toho bysme nebyli tím kým jsme, a věř že jednou s láskou budeš vzpomínat i na tohle období, a jestli se chce spát, tak prostě spi a unikni do říše snů, když je o čem snít je to fajn a chci znamená hodně, hezké psaní a spaní

Smířit se z běžnou realitou, to je někdy složitý, ale zas, denně oprcat nějakou veselou neznámou to by taky časem byla nuda

Pěkně já si pustím Hasera,nějak vše kráči vté melodii.

Kde jsi, jsi moje 'droga' ?

To si žádá pustit k tomu : ale co dělat, chce se mi spát -> https://youtu.be/wGUiTQtGbOs?si=ezHVCEPvQUZ-GO7Z

Přežvýkáváme, zdá se, tutéž krizi. Pěkně jsi to vetkl do veršů a ten začátek až netradičně surrealistický.

Můj bývalý soused si šel minulý týden lehnout, že je mu nějak blbě. Už se neprobudil. Byl o pět roků mladší než já. Brrr.

No a pokud jde o to prcání na vypitých sudech... to se musí hrozně viklat, ne?

Dobré, rozumim.
Kolem sebe mám spousty něšťastných matek. Veverky s okousanými jadérky zbaveny iluzí.
A každé z nich jsem na téhle židli říkal, nevdávej se, nevdávej se, nebo se z toho zblázníš.

To je poezie ze života. Ze života normálního člověka. Žádné průsvitné touhy po štěstí a nenávratných starých časech, žádné přeslazené rýmy o lásce, žádná depresivní filozofická moudra (to zase píšu já furt dokola), ale touha po spánku, po nabíječce.

Hezké.

U nás je to podobné. Teprve až když čekáme nějakou návštěvu, tak se pustíme do vyčerpávajícího úklidu. Návštěva odejde a .... binec je do příští návštěvy. V pondělí bylo hezky, otevřel jsem okno a zvedla se taková vrstva prachu, že jsem se proklínal, že jsem vůbec větral. A prý v tom byl i venkovní prach ze Sahary.

Dej si vanu, hodně pěny, klášterní zpěvy a tlustou svíčku, olej, čerstvý pomeranč.

A že té básni chybějí metafory a jiná poetická dělátka? Má to vadit? Je to o to upřímější "vyznání". O to silnější váhu to má.

Yana: děkuji

Dandy : Jaroušku, od chvíle, kdy jsem uviděla, jsem věděla, že něco nesedí.... však víš, viď ? Ale báseň je, jak píši dole, plná lidství.