Pěkné.
Tak čaj zněj.
Vzpominky přijdou.
Mysl bude jak den
za rozbřesku.

Jsem toho názoru, že básně ve vázaném verši by si zasloužily, aby autor myslel na počet slabik; jinak jsou takové těžkopádné a neumělé. Celá báseň je taková polopatická, což je nejspíš důvod, proč nevyznívá tak intenzivně, jak by vzhledem k tématu bylo žádoucí. Není třeba říkat úplně všechno; chce to trochu poskytnout čtenáři prostor pro domýšlení. Tebou zvolené téma má mnohem větší potenciál.

já mám podobné texty moc rád. Je to moc hezké zachycení okamžiku a dá se to číst jako alegorie na lidskou situaci.

Ten poslední verš se mi také zdá lehce kostrbatý, jak píše Můra ve svém komentáři; možná by stačilo to prostě prohodit na "co mi dál říkáš". Jinak se mi to líbí, má to atmosféru.

Postupně zjišťuji, že haiku se mi vážně špatně komentují; jsou jaksi dostatečně vypovídající sama o sobě a já stěží vymýšlím, co k nim dodat. Tudíž se omezím asi jen na jediné: tvé haiku je krásně čisté a líbí se mi.

Mně se to líbí. Hlavně první tři verše; je v nich něco, co mě oslovuje. V celé básni cítím jakýsi lehký neklid, cosi trochu znepokojivého; zdá se mi to nápadnější než ten splín, který je na konci zmíněný.

Chtěla bych umět v patnácti psát takhle.

hezké

Moc hezké téma, ale ještě bych popřemýšlela o poslední verši, ne úplně volně plyne.

hrobový sloupek, v tomhle případě mě kireji uprostřed verše v textu ruší, tím ale nezavrhuji úplně tenhle způsob jeho umístění.

kmotrov: když čtu "pítkový" text, promítá se mi takhle:
Májový slejvák, ve chvilce, kdy na kalužinu přilétne kosák, je z ní pítko.

Přicházející déšť mění naše záměry, kroky i blízkou krajinu. Tři řádky a tolik proměn. Velice podařené!

Už dlouho jsem nenarazila na tak povedená haiku. Díky za to.

:D úplně to má člověk před očima, rychlé, čtivé živé parádní

Chytla za srdce, krásná...

Zaujala.

Velká smuténka.

Opravdu dobrá mini.

Líbí se mi.

Bezva, barde.

Máš schopnost podat zkratkou vtipnou situaci, tohle je celkem dobré, dvojka mi připomněla tvorbu Kočkodana z Písmáku.