

Na rozbory nejsem, ale ani mně se nečetla tvá báseň nejlépe, a to je škoda, protože nápad má...


snake_01: Pavle, ty vajgly mají být "překvapením" na závěr... jinak děkuju za tvůj dojem, který máš... ono prostředí nemocnice není jásavé samo o sobě...


Po rytmické stránce je to dobré - víceméně čtyřstopý trochej. Osobně bych ale zapracoval na dalších prvcích: kráčíš/ztrácíš je asonanční a navíc gramatický rým, vzít/snít je také gramatický rým. A ještě jedna věc: je to takové kazatelské, to nemusí být vysloveně na škodu, ale je třeba být si toho vědom. Z hlediska skloubení formy a obsahu nejvíc chválím druhou sloku.


snake_01: Psavec: Lenča: Gora: borovice: děkuji všem za zastaveni, za komentáře.


To nedělej, naopak, cílem je nepůjčovat si zbraně, ale uvědomit si v první řadě ubohost jejich užití. Podle stoiků se tě může osobně dotknout jen to, čemu dovolíš vstoupit do své vnitřní citadely ...


Já tentokrát nesouhlasím s Gorou a Můrou - osobně bych ten text nechal tak, jak je. Je sice pravda, že je prostý a bez hlubšího přesahu., ale mě na něm velmi oslovuje ta dětská naivita, která by se mohla snadno ztratit. Osobně chápu i to, že je text na hraně pleonasmu - kdyby v prvním verši nebyla explicitně zmíněná vůně, asi bych si to závěrečné "dětské opojení momentem" tolik neužil.


Můra73: Gora: Díky za zastavení, snad se podaří šířit dobré jméno českého haiku i tady :o)


Rozeberu první sloku:
Rytmus prvního a třetího verše
Xx x Xx Xxx Xx
X x x x Xxx Xxx Xx
Zatímco první verš je pravidelný daktylo-trochej, třetí verš začíná dvojím trochejem, pokračuje dvěma daktyly a končí trochejem. Z toho plyne, že to nesedí ani rytmicky, ani co do poštu slabik. (Podobné je to i ve zbytku textu.) Je třeba se nad rytmem zamýšlet a pracovat na něm, básnění je vážná věc. Co takováhle úprava:
Potkal jsem dívku v růžových brýlích
Chci s ní být nejen o volných chvílích.
Za sebe bych se pak dále přimlouval, aby kvalita rýmů byla co možná nejvyšší. pocit/nosit je jen asonanční rým a navíc nepříliš nápaditý - je třeba klást na své dílo vysoké nároky.
Rytmus prvního a třetího verše
Xx x Xx Xxx Xx
X x x x Xxx Xxx Xx
Zatímco první verš je pravidelný daktylo-trochej, třetí verš začíná dvojím trochejem, pokračuje dvěma daktyly a končí trochejem. Z toho plyne, že to nesedí ani rytmicky, ani co do poštu slabik. (Podobné je to i ve zbytku textu.) Je třeba se nad rytmem zamýšlet a pracovat na něm, básnění je vážná věc. Co takováhle úprava:
Potkal jsem dívku v růžových brýlích
Chci s ní být nejen o volných chvílích.
Za sebe bych se pak dále přimlouval, aby kvalita rýmů byla co možná nejvyšší. pocit/nosit je jen asonanční rým a navíc nepříliš nápaditý - je třeba klást na své dílo vysoké nároky.


Souhlasím, že ten druhý text je velmi povedený, působí na mě ale přesto tak nějak depresivně, i když chápu, že jehnědy můžou symbolizovat naději na nový život... Možná by mi víc vyhovovalo, kdyby se pořadí motivů v posledním verši prohodilo a jehnědy se ocitly v pointě: "s vajgly jehnědy" (tam by zas ale byla mírně narušená větná přirozenost a plynulost). Ale to je jen hnidopišsjká osobní poznámka :o)


Druhá verze druhého textu je za mě výrazně lepší, pomohl tomu i ten rým, který se tam objevil jakoby z ničeho nic a způsobil čtenářovo překvapení...


Můrka to pravila i za mě... stále je v tvém textu co nacházet, i po několikáté!


Pavle, krásný text, může mnoha lidem zpřístupnit cestu k porozumění haiku. Znovu, díky za něj!


snake_01: děkuji za podnětný komentář, vyměním labyrint... střepy prý přinášejí štěstí. :)