 19.09.2022 3 636(13) 0 |
Už zase chodím po hřbitově
Dávno sama napůl živá
jména na náhrobcích čtu
Nesu tělo, co lásku mělo
Smějí se všichni démoni
Co takhle hledat jiná místa,
kde budou na tom mnozí hůř
Protože tady jsou všichni více živí
než - li já
Dávno sama napůl živá
jména na náhrobcích čtu
Nesu tělo, co lásku mělo
Smějí se všichni démoni
Co takhle hledat jiná místa,
kde budou na tom mnozí hůř
Protože tady jsou všichni více živí
než - li já
19.09.2022 - 22:47Na smrt jen jeden je lék, život, a skutečně to zabírá. Jen dech Nás dělí na živé a nefyzické. To není tak velký rozdíl jak sama tvrdíte. Vždy se jich ptám, co po jejich odchodu dělat mám. Odpověď je vždy stejná!!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na hřbitově : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Konjunkce
Předchozí dílo autora : Haiku - 4 roční doby
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 5» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.
