

Když jsem si to četla teď podruhé, dýchla na mě atmosféra podzimu..:-))


je moc hezká... ..//pohodlný místo v rohu tvýho srdce//..to je fakt nádherný


Pěkné,vážně se to čte tak samozřejmě jako po několikáté.Má to kouzlo.


stačil jen malý vzdech
a peří lítalo jak splašený,
my děti jsme v koutku seděly,
poslouchaly drby draček...
I já jsem z venkova, vzpomínka byla příjemná....
a peří lítalo jak splašený,
my děti jsme v koutku seděly,
poslouchaly drby draček...
I já jsem z venkova, vzpomínka byla příjemná....


mám to stejný jako modrá panenka:) usmívám se, když vidím tvé nové dílo...
a pak si krásně počtu, ještě jsi nezklamal, díky...
a pak si krásně počtu, ještě jsi nezklamal, díky...


Díky, vážím si tvého komentáře, zvláště od Tebe, která má trochu modernější styl. Vracíš se zpátky k mým starším, o to více mě to těší.


Dobře napsané, chválím, jen s tou technickou poznámkou souhlasím. Pokud oddělíš přímou řeč bude to rozhodně čtivější pro každého čtenáře.


Fandím :) ... myslím, že ten kolega má pravdu... ale určitě to platí jen pro některé ženy a dívky... nepřipadá mi, že ty bys byla až takový extrém... spíš naopak... umíš se s tím srovnat, to je důležitý... pochybuju, že by nějaký "správný muž" chtěl zachraňovat kdejakou hysterku :)


* a dodávám zdánlivě nesouvisející: Abychom mohli být někým jiným, musíme být nejdřív sami sebou.


Čtu, přemýšlím, říkám si: ,,co je tohle za člověka, že mě vždycky vše co napíše tak potěší", nestává se mi často, že když klikám na něčí nové dílo, že se ještě před tím než začnu číst usmívám a strašně těším, co to zase bude... To zase je tam hrozně nevýstižný, zní to jako by mě to otravovalo, že to zase musím číst, ale ty to určitě chápeš, protože jinak bych sem nepřidávala takovejhle komentář a u toho se neusmívala jak sluníčko, když právě začíná nový den:)


Mám to hodně často, tenhle pocit...
Vždycky mě z toho vytáhne jen jedno.... a není to žádná kamarádka, je to něco, co nikdy nezradí, co uklidní a vlastně i poradí....
Vždycky mě z toho vytáhne jen jedno.... a není to žádná kamarádka, je to něco, co nikdy nezradí, co uklidní a vlastně i poradí....


Za zvuku vášní, tak jiná tak zvláštní....
Víš, nekomentovala bych to, nemá cenu to komentovat... Noc splněných přání, tak těžko se bráním...
To nelze komentovat, nic z toho nejde okomentovat, protože je to dokonalost...
Víš, nekomentovala bych to, nemá cenu to komentovat... Noc splněných přání, tak těžko se bráním...
To nelze komentovat, nic z toho nejde okomentovat, protože je to dokonalost...


Třetí = poslední kousek je krásně napsaný, to se ti povedlo. Celé mě to oslovilo. Momentálně jsem asi ten na druhé straně a... a co s tím? ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.