 27.05.2009 6 1197(26) 0 |
Pozoruju Tě.
Naproti Tobě. Na půl metru. Za stolem.
(Achjo ! )
Polykáš kávu, poznám, jak asi voní !
Řekneš - DOBRÁ !
a usměješ se. ( Zničí mě to)
Já si piju svou.
HOŘKÁ ! řeknu.
( neusmál se )
Na rtech mám rudou rtěnku.
Vlasy krátké, černé. Vlnitééééé!!
Snad ještě cigaretku do špičky.
( a URČITĚ TEBE!!!! )
Voníš mi na dálku. Na blízko víc.
Půl metru za stolem. ( k sakru)
Cejtíš ty mě vůbec ? !
Dovolovala bych si,
jen nemít tu rudou pusu !
Ta barva jde z hadrů strašně špatně dolů !!
Těžké pak vysvětlování ženuškám, co košile perou !
Koukám na Tebe. Pozoruju Tě.
Moc nevím, o čem mluvíš,
ale určitě nežvaníš o počasí !
Vím, kolik máš řas.
Vím, kolik žil Ti zdobí krk.
Vím o Tvé pize před pravým uchem.
Vím, vím o Tvém nesnesitelném charisma,
které se snažím polykat !
Vím o Tvém strachu ze špatného pracího prášku,
který nezvládá ......
Vím o TOBĚ ...
jak strašně jsi nedosažitelný a sedíš půl metru ode mne.
...přichází číšník.
- Ještě nějaké přání ? Zeptá se Tě.
Ne, děkuji.
Rozbrečím se.
Ty si vážně nic víc nepřeješ !
(a já bych kvůli tobě vypila i sladký kafe ... )
Naproti Tobě. Na půl metru. Za stolem.
(Achjo ! )
Polykáš kávu, poznám, jak asi voní !
Řekneš - DOBRÁ !
a usměješ se. ( Zničí mě to)
Já si piju svou.
HOŘKÁ ! řeknu.
( neusmál se )
Na rtech mám rudou rtěnku.
Vlasy krátké, černé. Vlnitééééé!!
Snad ještě cigaretku do špičky.
( a URČITĚ TEBE!!!! )
Voníš mi na dálku. Na blízko víc.
Půl metru za stolem. ( k sakru)
Cejtíš ty mě vůbec ? !
Dovolovala bych si,
jen nemít tu rudou pusu !
Ta barva jde z hadrů strašně špatně dolů !!
Těžké pak vysvětlování ženuškám, co košile perou !
Koukám na Tebe. Pozoruju Tě.
Moc nevím, o čem mluvíš,
ale určitě nežvaníš o počasí !
Vím, kolik máš řas.
Vím, kolik žil Ti zdobí krk.
Vím o Tvé pize před pravým uchem.
Vím, vím o Tvém nesnesitelném charisma,
které se snažím polykat !
Vím o Tvém strachu ze špatného pracího prášku,
který nezvládá ......
Vím o TOBĚ ...
jak strašně jsi nedosažitelný a sedíš půl metru ode mne.
...přichází číšník.
- Ještě nějaké přání ? Zeptá se Tě.
Ne, děkuji.
Rozbrečím se.
Ty si vážně nic víc nepřeješ !
(a já bych kvůli tobě vypila i sladký kafe ... )
31.05.2009 - 23:09Ještě nějaké přání ? Zeptá se Tě.
Ne, děkuji.
Rozbrečím se.
Ty si vážně nic víc nepřeješ !
taky bych se rozbrecela..jak daleko je nekdy pul metru,co..dobre vyjadreny..dobre napsany
Ne, děkuji.
Rozbrečím se.
Ty si vážně nic víc nepřeješ !
taky bych se rozbrecela..jak daleko je nekdy pul metru,co..dobre vyjadreny..dobre napsany
31.05.2009 - 22:35tak to je paradni.. holka.. tebe neznam a zacinas me zajimat! .)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kávová naivka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chtíč zabalenej do vykouřený cigarety
Předchozí dílo autora : Hořkost nanukového dortu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+2 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nastasiya [16], ThomasThomasson [12], calif [6], borovice [3], Dijuš [3], Darmošlap1960 [2]» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...
