Netleskejte, odcházím.

V rámech skel třískotu
Potlesk prázdných dlaní
prořídli jsme v samotu
psaní písně beze spaní

V bezostyšném alobalu
Mrzačíme paznechtů rány
prázdota plného kdys sálu
Umiráme obklopeni sami

V trnech tíhy trvanlivosti
Popraskané máme rety
Dýchání nutnou nutností
A na hrob?
Dejte mi květy