|
A předchozí trochu smutnou báseň vyvážím něžným romantickým úletem, jinak by mi mé fans mohly třeba začít vybírat na věnec!;o)))
|
Kabátek z červánků
noc odmítla si vzíti,
v košilce z něžných snů
prý mnohem líp se cítí!
Závojem černě krásné
ukrývá naše touhy
a hvězdy stříbrojasné
jen na okamžik pouhý
vyhlédnou zpoza mráčku
nežli se zase ztratí,
i měsíc v bílém fráčku
slíbí, že než se vrátí,
jen jeden pro druhého
můžeme tady být,
z Lásky her pranic zlého
nesmí nás vyrušit...
noc odmítla si vzíti,
v košilce z něžných snů
prý mnohem líp se cítí!
Závojem černě krásné
ukrývá naše touhy
a hvězdy stříbrojasné
jen na okamžik pouhý
vyhlédnou zpoza mráčku
nežli se zase ztratí,
i měsíc v bílém fráčku
slíbí, že než se vrátí,
jen jeden pro druhého
můžeme tady být,
z Lásky her pranic zlého
nesmí nás vyrušit...
vanovaso:
Kdybych tomu v hloubi duše nevěřil,
tak už možná přehodnotím svůj názor na svévolná opuštění života i když zatím se můj duch podobné zbabělosti vzpírá! A já ani nejsem tak statečný, abych se sám vyškrtl z pořadníku čekatelů na štěstí...;-*
Kdybych tomu v hloubi duše nevěřil,
tak už možná přehodnotím svůj názor na svévolná opuštění života i když zatím se můj duch podobné zbabělosti vzpírá! A já ani nejsem tak statečný, abych se sám vyškrtl z pořadníku čekatelů na štěstí...;-*
shane: jednou se krásné noci i krásná rána vrátí,stále tomu věřím...;-):-)
vanovaso:
Máš pravdu, je to krásné,
i já to míval rád
za noci stříbrojasné
se předtím milovat!
A když pak slunko vstane,
paprsky pohladí,
divit se nepřestane
pár skřítků z kapradí.
;-*
Máš pravdu, je to krásné,
i já to míval rád
za noci stříbrojasné
se předtím milovat!
A když pak slunko vstane,
paprsky pohladí,
divit se nepřestane
pár skřítků z kapradí.
;-*
ivkaja:
Vínko kup, elixír pravý,
vzpomeň, připij na mé zdraví
ať mi můzy přejí jen,
co Ty ráda, psát chci sem...;o)
Vínko kup, elixír pravý,
vzpomeň, připij na mé zdraví
ať mi můzy přejí jen,
co Ty ráda, psát chci sem...;o)
nevěrná:
Zde je vstupné dobrovolné,
každý dá, co dáti chce,
může však projít i volně,
když verši potěší se!
Nepíšu to pro bodíky,
chci jen radost druhým dát,
a když prostě řekneš díky,
odměněn jsem akorát!;o)
Zde je vstupné dobrovolné,
každý dá, co dáti chce,
může však projít i volně,
když verši potěší se!
Nepíšu to pro bodíky,
chci jen radost druhým dát,
a když prostě řekneš díky,
odměněn jsem akorát!;o)
mohu dát míň než stovku?
odpověď stále stejná....
jak Paříž Eifelovku
my máme svého Shanea!
odpověď stále stejná....
jak Paříž Eifelovku
my máme svého Shanea!
Krásní romantika, hladící po duši, skoro už zase se mi chce po dlouhé době napsat: Tvoje parketa....
Ivkaja: No přece ten červánkový kabátek!Když ho noc nechtěla, třeba Ti udělají cenu, aby prodali!;o)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kabátek z červánků noc odmítla si vzíti... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Touha je plamínek v Tvých očích!
Předchozí dílo autora : Již ptáci deštiví oblohou táhnou...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

