Již ptáci deštiví oblohou táhnou...

netina:
Že jo! A Já tesklivě krásný! ;o)

Je to krásně tesklivé...

Aliwien:
I smutnit je třeba, aby si pak člověk lépe vychutnal ten stav veselosti...;o)))

Jokynka:
Krajanky v kritice
sáhly po rýmu,
a ty do třetice
v růžovém dýmu

sázíš tu veršíky
jak múza divá,
úsměv mi na rtíky
sed', jak to bývá!


Takže vítej do našeho spolku romantických bláznů...;o)

Ivkaja:
Buenas dias, seňorita,
vítána jsi na stránkách mých!
Verš Tvůj možná kus pravdy říká,
že chmury ty jen kryjí smích...

Buenas noches seňorita,
o té z mých tváří dej si znát,
která s úsměvem milým vítá,
když rozvoní se růží sad!

Nevěrná:
Chmury a hořkost, povídáš?
Však rozplynou se jako dým,
jistě to sama dobře znáš!
Proč přeceňovat měl bych splín?

Krásně smutná básnička, příště se budu těšit na veselejší!

Vážený autore, báseň tvá tklivá,
rozpoutá diskuzi, jak to tak bývá,
děvčata bravurně chytla se rýmu,
dál by ste měli pracovat v týmu :-)

Všechny vás zdravím a moc se mi to líbí :-)

Ty již cítíš ve vzduchu deštivé blues
dříve než kapky smočily tvou tvář.
Foukni a mraky třeba zahnat zkus,
možná že chmury tvé jsou pěkný lhář...

Usměj se a vidíš: proměna jistá!
polibek dej, je růží čas
a otvírej srce své znovu a zas
dříve než naposled ozve se:
"Hasta la vista!"

chmury a hořkost přepadly básníka,
nad těžkým osudem právě si naříká,
snad rýmy vykouzlí úsměv Tvůj na tváři,
snad znova hvězdičky v očích Ti zazáří...