Homér:
Odhalil jsi mne, klasiku...;o)

Ivkaja: No přece ten červánkový kabátek!Když ho noc nechtěla, třeba Ti udělají cenu, aby prodali!;o)))

Zvláštní, smutný, smířený a přitom trochu zoufalý... Já nevim, jestli je to tvoje zoufalství (doufám že ne), ale zapůsobilo na mě...

No proto! Jen teď vymyslet, co koupím za ty peníze na věnec:-)))

Tvé hezké veršíky potěšily duši,
musím se usmívat, prý mi to sluší,
kamínek uschovej do svoji dlaně,
třeba si po čase vzpomeneš na mě.-)))

je to šílený

dnů, snů
květ, svět

Jsem zvědavej co budu psát ve 44 letech...

To Homér : Tak to by bylo.-) ..... , :-D

To je romantik!

Hezky vystižená, něco jako obchodní schůzka se zadaným mužem

Kamínek pro štěstí svírám v své dlani,
možná jej přinese, možná se ani
nenajde důvod, proč šťastně se tvářit,
však když naň pohlédnu, dál bude zářit,

vykládat příběhy z nezměrných dálek,
pro nesplněné sny plakat jsem dalek,
věřím, že přesto mi bude zas krásně,
jsa šťasten na Zemi, když čtu Tvé básně!
;o)))

Je dosti zajímavé, že když se se mnou rozešla holka, tak sem si připadal taky jako kachna. S knedlíkama. A taky sem to napsal anglicky a ještě nazpíval. Bláblí.

This is my first last song.

Why people loving me?
I´m so horrible man
So evil and so strange
Fuck, fucka, fucking fuck
like roasted duck
...with the dumplings,
with the dumplings,
with the dumplings...

Like roasted dog,
covered with red frogs,
I haven´t reason for living,
In this fucking flat
I have only reason for crying
And it´s make me mad
I´m alone with the vine
I know it´s my fault
So happy....
So cry....
So happy...
so cry, cry, cry, cry, cry, cry, cry, cry, cry

Přesně tak!! dík.

Thomas má v sobě kouzlo a charisma ...

jen tak
se tady objevil...
vodopád

umíš si hrát a to je skvělé !

Zajjímavý a originální nápad. Má to jen drobné mouchy. Třeba ten mladík, no když už se jmenuje Karel, mohlo by tam být Karel a ne mladík. Jináč mě napadlo hned na začátku, že ten mobil má asi vypnutý, když to má být Nanečisto. Představoval bych si to jako reálnou součást nějaké délší hry. Je to totiž takové příjemně rozvláčné a přitom to vlastně zabírá v reálném čase jen okamžik. Kdyby to pokračovalo a přišel by nějaký životní zvrat, dejme tomu by se Karel pochlapil a Lauru by unesl nebo něco neočekávaného, třeba by tím pokojem prolítla střela země-vzduch a ... prostě víc by to možná vtáhlo do děje. Taková epizodka je to, taková jednohubka k hlavnímu chodu řekl bych. Ale je to povedené ano.

Nádherný !! potrhaný sukničky tulipánů
a roztržený pupeční šňůry..
... A já mám chuť na vanilkovou cigaretu. ... Hodně se mi to líbí !
Není to žádné, pitomě přisládlé kecání ! perfekt ! .-)
děkuji