Rozehrálas krásný divadlo, radost si počíst. Pár řádkům ještě stále přicházím na kloub, snad se zadaří... :-)
Hezká balónková miniaturka....
balónek ve vánku
už nadepsal ti obálku
jménem: "Láska"
balónek ve vánku
už nadepsal ti obálku
jménem: "Láska"
nádherný.... obzvlášť mnoho sil
bílé i černé nebe .
bílé i černé nebe .
Souhlas, není co dodat... Snad jen ještě doplnit čárky...
někdy jde všechno jinak, než si přejeme... přeji inspiraci a více sluníčkových dnů..
pekny dilo..ver v lepsi svet...prijde mi to,jako bys to musela rict....a dobre
parádní !!... zrovna včera jsem si psala.....a taky zapojila "divadélko" ,-) ..... parádní je předposlední odstavec
plujeme spolu ve vlnách,
už opravdu a nejen v snách ...
už opravdu a nejen v snách ...
Mě to připadá jako pár hesel za sebou, nejsou špatná, ale možná by to chtělo trošku lepší (básničtější) formu
Tuhle báseň bych rozhodně nedal na úvodní stránku psanců.cz, myšlenka dobrá, ale zpracování mi přijde moc jednoduché, používáš nepřirozené obraty a nějak mi to nejde lehce na jazyk.
Když do noci se vpíjí den,
každý z nás sní svůj tajný sen...
... je to moc hezké :-)
každý z nás sní svůj tajný sen...
... je to moc hezké :-)
Divoká růže věru voní
víc než ta křehká, pěstěná,
stejně tak voní seno koni
jinak, než-li to vnímám já,
když coby milenec se v kupce
s milenkou budu objímat,
líbat ji něžně nebo prudce,
toužebně šeptat: Mám Tě rád!
víc než ta křehká, pěstěná,
stejně tak voní seno koni
jinak, než-li to vnímám já,
když coby milenec se v kupce
s milenkou budu objímat,
líbat ji něžně nebo prudce,
toužebně šeptat: Mám Tě rád!
Koupím si, milý andílku,
nádhernou velkou postýlu,
s krásně modrými nebesy,
halekat budu na lesy,
že toužím probudit Tvůj smích,
něžně Tě svírat v náručí,
přesvědčit Tě, že není hřích,
když hledíme si do očí,
a ač nás nikdo nenutí,
my milujem se navždycky,
jak párek bílých labutí,
nebo jako dvě hrdličky...
Měsíc zrak zakryl hvězdičkám
závojem z hustých oblaků,
diskrétně odvrací se sám,
zrodila se noc zázraků!
Tak křídla ukryj si v truhle,
a aury, té se taky zbav,
daruj mi něžné srdce své,
důvěry pln a bez obav...
nádhernou velkou postýlu,
s krásně modrými nebesy,
halekat budu na lesy,
že toužím probudit Tvůj smích,
něžně Tě svírat v náručí,
přesvědčit Tě, že není hřích,
když hledíme si do očí,
a ač nás nikdo nenutí,
my milujem se navždycky,
jak párek bílých labutí,
nebo jako dvě hrdličky...
Měsíc zrak zakryl hvězdičkám
závojem z hustých oblaků,
diskrétně odvrací se sám,
zrodila se noc zázraků!
Tak křídla ukryj si v truhle,
a aury, té se taky zbav,
daruj mi něžné srdce své,
důvěry pln a bez obav...
hodne dobra. hodne smutnaaa. do haje.
cejtim z toho to vsechno neco.
cejtim z toho to vsechno neco.
//praskat bubliny o cizí vzpomínky
přivlastňovat si je//
moc se mi libi.
přivlastňovat si je//
moc se mi libi.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sof182 [15], slecnaJulie [15], jedenjenda23 [14], kočičák [13], Danny [13], bludička [12], maxmilian.horak [12], elementarnicas [9], Nana [8], ViLyam [6]» řekli o sobě
milancholik řekl o Dívka v modrém :Výjimečná slečna, spřízněná, jedinečná... Kvítí, které kouzlí na mé tváři úsměvy a hřeje u srdíčka :-)

