Na zdejší poměry opravdu dobrý vázaný verš :) Rytmicky sem tam slovíčko navíc, ale to se dá obejít. Třeba místo "zastavuje" rytmicky sedí více "tají" - člověk se při čtení tolik nezadýchá...Obsahově nemám co vytknout - pěkné :) L.
vzkaz pro autora: to, že mi teď buší srdce a ve svém klínu cítím lehké mravenčení - to byl záměr? Myslím, že ano. Autor chce vždycky zapůsobit na své čtenáře co nejintenzivněji, tady se to povedlo na 100%
Neopustím tebe,
nepřestanu doufat v něj,
takhle to dál nejde. ... .-)
nepřestanu doufat v něj,
takhle to dál nejde. ... .-)
krásný, ještě jsem od Tebe nečetla něco, co by se mi nelíbilo....opakuje se tu káva a cigarety....ve všech dílech .-), jenže ty píšeš tak jinak(jasně),krásně, že u Tebe mi to nevadí :-) ... děkuju Ti. Obohatilas mi den ! .-)
Moc hezké.....pochopila jsem až po druhém, třetím čtení....metafory.......adt
nádherná je....
nádherná je....
Jednoduché a hezké vyznání.Souhlasím s Puero, je to milá, něžná i nesmělá básnička..mě by teda určitě potěšila:-))Je mi jedno....jestli je originální atd, nebo ne.Pro mě je důležité..že cítím, že je psaná srdcem.
líbí se mi to, jenom mám připomínku - na poslednim řádku je chyba, má tam bejt has... :)
jo - mimochodem, tu přezdívku máš podle Chucka Berryho?:)
jo - mimochodem, tu přezdívku máš podle Chucka Berryho?:)
:) děkuji... velmi moc pro mě znamená když někdo má díla dokáže ocenit, ale i zkritizovat. Ráda bych od vás četla hlavně konstruktivní kritiky, abych věděla co zlepšovat :)
Je z ní opravdu cítit ten nahromaděný vztek, který mi ale v některých místech přišel přemrštěný (rozřezaný usměv děvky, hektolitry klystýru, rozdrásaná kůže, atd...)
Text potom připomíná spíše prvoplánový výkřik než báseň. Tušený příběh, který je seskládaný z více či méně navazujících motivů, které spolu více či méně souvisí. Poslední strofa mě trochu zmátla, a to díky změně životnosti slovesa - najednou nevím o kom je řeč. Celkově to ale není špatné, možná by to chtělo jen méně tlačit na pilu :) L.
Text potom připomíná spíše prvoplánový výkřik než báseň. Tušený příběh, který je seskládaný z více či méně navazujících motivů, které spolu více či méně souvisí. Poslední strofa mě trochu zmátla, a to díky změně životnosti slovesa - najednou nevím o kom je řeč. Celkově to ale není špatné, možná by to chtělo jen méně tlačit na pilu :) L.
nejvic prekrasny..smutny a ten konec... ach..
moc dobra...hrozne se mi libi...
moc dobra...hrozne se mi libi...
Úvaha na téma, které mi poslední dny nedá spát. Omlouvám se za případné chyby v textu. Za upozornění na ně budu rád. Ale zase betaread mi dělat nemusíte... =D...
nevěrná:
Zde je vstupné dobrovolné,
každý dá, co dáti chce,
může však projít i volně,
když verši potěší se!
Nepíšu to pro bodíky,
chci jen radost druhým dát,
a když prostě řekneš díky,
odměněn jsem akorát!;o)
Zde je vstupné dobrovolné,
každý dá, co dáti chce,
může však projít i volně,
když verši potěší se!
Nepíšu to pro bodíky,
chci jen radost druhým dát,
a když prostě řekneš díky,
odměněn jsem akorát!;o)
I když jen napadla, darovat ji nějaké dívce, bude určitě nadšená :)
puero: proč zbrklé ? to tvé je podle mě zase moc vzdálené, unesené od reálné ostrosti básně
puero: proč zbrklé ? to tvé je podle mě zase moc vzdálené, unesené od reálné ostrosti básně
snk:
Na něžném obláčku představ se nesa,
duše Tvá jemná ať svobodně plesá!
Na něžném obláčku představ se nesa,
duše Tvá jemná ať svobodně plesá!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
wonderful [18], NikolletkaDeer [16], Honiik [13], Rächer [13], petsyk [12], Rainbow [11], Camila [10], PetraJelinkova [10], Vysoký dloouhán [9], Lotka [2], Miras2250 [1], Míra97 [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

