boli

Milion je hvězd,
ne však cest, v nichž štěstí bere za kliku,
tvá cestička jde najisto
k tomu pravému z básníků...

jo je tam chyba

„Pane Millere, pracujete u nás déle jak dva roky, za tu dobu jsme si zvykly na vaše, ehm, drobné alkoholové excesy, ale by jsme vám ochotni leccos díky výkonům které podáváte, včera jste to však přehnal.

ta věta nějak nedava smysl.


ale jinak pěkné :)

Svědomí neslyší
i když je nablízku
strká hlavu do písku
i takový přístup někdy potkáváne,možná častěji, než ten Tvůj ato je dost smutný.

Lepší je žít život jako báseň, než mít vedle sebe otřelá symbolika bez reality.

Nápad,který probudí fantazii je nejlepší!!

Toto slovo bych nepoužila, snesu jakoukoli kritiku, ale ne výsměch...

tak doufám, že ti to dovolil! já bych se do tebe zamilovala už jen pro ty krásný slova a sliby, ach.

Nemam co rict. Je to paradni.

To je paráda !!!!!! MILUJU dodatky(závorky), apod., paráda, jsem nadšená !!!

Piš dál, ale přestaň kouřit ...

me, ty jo...nevim co rict...je mi to lito....a ta basnicka je krasna

Teda...děkuju všem za milé komentáře!!! :o)

Hmmm Asi jo. Jsme kurvy :D Tak já se pokusím o objektivní kritiku - když chceš maximální.

Kvalita básně je pro mě závislá na několika částech - samotná myšlenka, obsah, forma a originalita podání (vlastně by se to možná dalo scuknout jen do dvou :) - obsah a forma)

K obsahu - Tohle podle mě není báseň o ztracené/nešťastné lásce. Je to prostě jen prosté vypsání z bezprostředních pocitů bez jakéhokoli dalšího sdělení. Co si z toho mám vzít pro sebe? Lidi jsou zlý, protože tě opustil přítel atd? Prostě chybí mi tu myšlenka, která by procházela dílem a posouvala ho někam dál, než na prostou zpověď.

K formě - Verše JSOU šroubované. Nevím jestli jsi to psala tak, že jsi hodila na papír řádek, a pak se k němu za každou cenu snažila vymyslet jiný, ale prostě mi to nepříjde příjemné na čtení - můžu ti dát pár příkladů. city - býti, že byl - probudil, setkat - píchat. Prostě ne vždy je nejlepší nuceně rvát básně do rýmů (U zpovědí to platí obzvlášť). Jinak když chceš psát vázané verše, je také většinou dát si alespoň zhruba pozor na rytmus. Aby ti přibližně vycházely počty slabik v jednotlivých verších, či aby v tom byl nějaký klíč, kterého by se mohl čtenář chytit. Protože když to je takhle rozrůzněné, tak nemůžu najít žádné tempo, o které bych se mohl při čtení básně opřít.

A ve druhé sloce máš "mě jsi lásku najevo dával," -> má tam být mně (jen detail)

Když jsem začínal psát první "básničky", tak to bylo taky někde kolem 14 let a psal jsem dost podobné. Od té doby jsem se snažil ve výše popsaných věcech trochu zlepšit, i když to pořád škobrtá. A teď bych sem z 90% nic ze své předchozí tvorby nedal, protože vidím, že to je opravdu špatné.

Doufám, že si z tohohle něco vezmeš a nevyzní to úplně naprázdno. Hodně štěstí při psaní příštích věcí, ale pro tuhle věc říkám ne :)

saly89: tady na světě? To jsou, ale jinam se nedostanem.

Jediný rým co se mi zdál nucený je kostele - postele, jinak ale dobrý! Přečetl jsem to jedním dechem, celkově to podle mě má správnou koncepci.

Originální, všeříkající. Dostalo mě to, dobrý.
(jen to nutí napsat i krátký úsečný komentář :))

Nebudu ti pochlebovat - ty sám nejlíp víš, že tvoje verše se mi vždycky líbily a líbit budou.:o) A tady se mi líbí ta zdánlivá jednoduchost, když na konci tak teskně zazpíváš - "když mám to štěstí blízko u Tebe být". Ty umíš psát i hrát a já to oceňuju - je krásná.

Teď si asi myslíš, že lidi tady sou kurvy. Hm, sou kurvy.