|
... blbá nálada ...
|
Všechny jsou stejné,
jeden jak druhý,
dny se mi vlečou,
schází jim duhy.
Jsou jako klony,
ráno a večer,
slyšet jsou zvony,
jeden by brečel.
Vrátíš se domů,
den bude jiný,
zeleným stromům
zmizí i stíny.
Den ránem jasní,
zavoní touhou,
budíš mě básní,
/to Múzy mohou …/
jeden jak druhý,
dny se mi vlečou,
schází jim duhy.
Jsou jako klony,
ráno a večer,
slyšet jsou zvony,
jeden by brečel.
Vrátíš se domů,
den bude jiný,
zeleným stromům
zmizí i stíny.
Den ránem jasní,
zavoní touhou,
budíš mě básní,
/to Múzy mohou …/
03.06.2009 07:39
Souhlasím s Aliwien. Ono to tak opravdu je. Rozumím, co a jak teď vidíš a vnímáš, ale i lidské vnímání je jako okvětní plátky růže - má své vrstvy a barvy. dobře to sama znám. Těch pár chmur se za pár dní rozplyne jako pára nad hrncem....... to je jisté!!!
Ale musím podotknout, že jsi to vypsala věrně a dobře!!
Ale musím podotknout, že jsi to vypsala věrně a dobře!!
02.06.2009 13:14
To je ale smutné veršování! Neboj. Blbá nálada pomine a zase nastanou slunečné dny. K tomu Ti přeji hodně sil.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.