...stále...
 01.06.2009
6
1913 (16)
0
Vzduch kolem ztěžkl najednou
na ramena dosedl plnou vahou
nohy boří do rozbředlé země
ač chtěla bych se brouzdat rosou vlahou

o síle ptačích křídel sním...

Apatie rozprostřela stůl
k nezřízeně velkolepé hostině
duše zbavená všech oděvů
nahá stojí v nekonečné pustině

o oáze radosti sním...

Srdce uzavřené do chitinu
pravidelně bije do rytmu lásky
stále hledám příčinu té chyby
chtěla bych znát odpověď, bez nadsázky

zas o tom chvění touhy sním...
 06.10.2009 06:48
moc pěkné... Co by byl svět bez snění?
 18.07.2009 17:40
Já taky. Tvé milé verše mi tu chyběli. Moc hezky napsané.
 14.07.2009 15:55
Ta co tu dlouho nebyla
přec verše ty sem vložila!
Již na pokání jsem se dal,
že jsem Tě, Ivčo, nepoznal! ;o)))
P.S. A jsem moc rád, že jsi sem zase zavítala...
 03.06.2009 13:39
chvět se touhou, to znám! :-)
 01.06.2009 22:25
Hvězdičko, to Ty?
Či mýlím se teď snad...
Já vsadit chtěl bych boty,
že vím, kdo psal to snad...

Každopádně je to moc hezké!
Teď mi napadá, že i Ivkaja či prostějanek by mohli takhle psát...Lorraine, ta už sem nechodí, čertíček kdesi v pekle spí... Kde pravda je, kdo ví?
 01.06.2009 08:01
hezké:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.