|
aneb vše je relativní, ale i pomíjivé.
|
Povím ti příběh psaný časem,
o severce mezi hvězdami.
Jak je slunce na nebi vládcem,
o tom každodenním střídání.
Den se mění v mrazivou tmu,
které polepší jen pár hvězd.
Měsíc stěží dosahuje úplňku
a ochotně zobrazuje šedost měst.
I když tvůj svit prokouše se nocí,
dej mi možnost zastavit čas.
V ten okamžik staneme se dvojcí
a v denním světle svět bude náš.
Michalson
o severce mezi hvězdami.
Jak je slunce na nebi vládcem,
o tom každodenním střídání.
Den se mění v mrazivou tmu,
které polepší jen pár hvězd.
Měsíc stěží dosahuje úplňku
a ochotně zobrazuje šedost měst.
I když tvůj svit prokouše se nocí,
dej mi možnost zastavit čas.
V ten okamžik staneme se dvojcí
a v denním světle svět bude náš.
Michalson
13.04.2010 21:22
je to dobrý,,pár slov bych vybrousil,ale jinak pointa tam je,,hlavně ten věčnej problém-pocit,potřeba zastavit čas. :)
04.06.2009 19:50
v tý druhý sloce u toho úplňku mi trochu přeskočil rytmus,ale jináč dobrý..hezky se to čte a má to myšlenku
01.06.2009 22:48
Díky za kritiku, ani bych neviděl problém v těch rýmech, ale je to takový dosti kostrbatý, řekl bych že se to špatně čte... Příště se sand povede lépe ;-)
01.06.2009 21:38
opět mám problém s rýmy... tmu/úplňku se mi teda moc nerýmuje... a rým čas/náš mi připadá trochu zcestný... ale jinak pěkné...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.