jo bolest z toho jde citit.. bude lip, uvidis.. jednou.. ale prijde mi to spis jak uvaha nebo jako zapisek do deniku..

Velmi výstižné.

jako korálky...

Pamatuješ? Kdysi jsem Ti slíbila, že Ti pošlu nahrávku a svojí hudbu k těmhle pár řádkům. Píseň vznikla, ale abych řekla pravdu, nikdy jsem ji nikde vlastně nehrála a možná je škoda, že jsem to nechala být. Pořád si ale ještě malinko pamatui, jak to bylo... (-:

hoho... pockal jsem si na tebe az zazpivas poentu, a vyplatilo se :) sice mi neprinde pisen nejak objevna nebo tak, ale myslim, ze ti to je urcite jedno... je to jednoducha zpivana poezie a mne to tak vyhovuje, navic kdyz to je plynule, rytmicke a bez zadrhelu a se zajimavymi versi... :)

joj, zapremyslel jsem si... docela zajimave.. jen ta bila tma mi prinde moc prvoplanova... jednoducha...

...klišé?
Spíše myšlenkové negližé.. :o)

děkuju za každé tvé nové dílo...nemám slov...

už zase létáme :-)

Moc vám všem děkuju :-*

Co Ty nazýváš klišé,
do mé duše stopy píše....

Láska, vánku pohlazení
i z chudáků jsou vyvolení
když políbí je něžně na tvář
temnotu protne slunce zář

Lachtanice též si chce hrát,
svádí tě, ví, jak to máš rád.
Mořem vaším bouře zmítá,
Svatý Petr: "Kéž už svítá..." :-)))

Je hlubokou pravdou, že v případě nemoci či úrazu se žebříček hodnot každého človíčka obrátí docela naruby. Je to smutné veršování, ale takový je už život. Kamarádovi vyřiď, že naděje umírá vždycky poslední!

neni to o me ale o kamaradovi ....

když andělé pláčou ....

snad ještě není pozdě, i psaní pomáhá a víra... tak držím palce a hodně síly, ať ji přepereš !

Jooo no. Taky mě to tam vůbec nebavilo a chtěl jsem na pivo -> skončil jsem jako první :D

No nevím. Jak přesně myslíš víc propojit? Začátek jsem schválně nechal otevřený, aby nebylo hned zprvu (i když to docela je) jasné kdo je kdo, ale v druhé části už to přechází poměrně plynule (viz záblesk) respektive tohle jsem měl alespoň na mysli, když jsem to psal.

Děkuji za komentáře. :)

Dobře napsáno. Na maturitní písemku docela krátké:-)

Co k tomu dodat? Snad jen to, že v době, kterou se snažíš popsat a já asi správně předpokládám, že šlo o dobu válečnou, existovalo jen jediné: poslouchat rozkazy. Nic dalšího nepřicházelo u Tvého hlavního hrdiny v úvahu. Ale jinak - dobře popsané. Jen bych možná nějak lépe propojila pasáž pilota od pasáže Kendžiho bezdomovce, ale to může být jenom můj názor.