

Sasanka: Moc děkuju, zrovna tahle je čistá imprese okamžiku :)


Líbí se mi,ale nevím jak napsat proč. Snad síla okamžiku a tvá jinakost.


Příliš mnoho prahů a často příliš vysokých. ani se nenaděješ a máš rozbitou hubu...


To je tak krásné. Klid a zdánlivé ticho, ve kterém je člověku cosi šeptáno a on většinou nerozumí a pokud ano potkal šťastnou hodinu.


Noc.
Utonout vní.
Projet pod hvezdnym nebem cestu v jeji úsečce.
Pronest větu a nelpět na tečce.
Nebo ji promilovat.
Nebo jen spát a probudit se v ránu.
Kde slunce stavi bránu.
Utonout vní.
Projet pod hvezdnym nebem cestu v jeji úsečce.
Pronest větu a nelpět na tečce.
Nebo ji promilovat.
Nebo jen spát a probudit se v ránu.
Kde slunce stavi bránu.


líbí se mi, že v předchozí básni jsi umřel a v téhle se možná narodíš znovu. když to takhle čte člověk hned za sebou, tak je to krásně návazné.


neviděli, ale patřičně ti tvůj výlet i náhodná setkání závidím


Miňko: Díky. S tím nemám zkušenosti, jen takové první pokusy...


Miňko: Díky. Tohle už je dost staré - aspoň základ - upravil jsem to.