|
|
Probuzené pomněnkové ráno
vítr zábl z bílých květů ostružin,
kolem rozestláno
košatý se k zemi klaněl jilm.
Slípka vodní krouží nad hladinou,
ledva se jí nohou dotýká,
vlnky k břehu plynou
vítr se s klasy trav potýká.
Štětka lesní, co tu zbyla od loňského léta,
dávno seschlá časem, co odešel.
Ze rtů odletěla věta
krok marný nikam nepřešel.
A potok se s potokem stéká
z rybniční kotliny odbíhá kal.
Konipas se v trávě krtka nepoleká,
jen zvýšil svůj hlas.
A špačků hejno mizí za obzorem,
volavka kráčí blátem ve své šedosti.
A den mne snad vejít nechá,
možná přinese i něco moudrosti.
vítr zábl z bílých květů ostružin,
kolem rozestláno
košatý se k zemi klaněl jilm.
Slípka vodní krouží nad hladinou,
ledva se jí nohou dotýká,
vlnky k břehu plynou
vítr se s klasy trav potýká.
Štětka lesní, co tu zbyla od loňského léta,
dávno seschlá časem, co odešel.
Ze rtů odletěla věta
krok marný nikam nepřešel.
A potok se s potokem stéká
z rybniční kotliny odbíhá kal.
Konipas se v trávě krtka nepoleká,
jen zvýšil svůj hlas.
A špačků hejno mizí za obzorem,
volavka kráčí blátem ve své šedosti.
A den mne snad vejít nechá,
možná přinese i něco moudrosti.
Gora: Diky za komentář,napsal jsem to lřímo při odpoštění hladiny rybníka,vždy jeto je časová úsečka. Nemám čas,ten ma svou cenu.Vždy se naskytne něco co slovo poskytne.
Jsou lide všimající a mají co říci.
Jsou lide všimající a mají co říci.
Tvé osobité poetické vidění a zejména vyjadřování... být tebou, nesnažím se o rým za každou cenu, pak to vede k přeházení slovosledu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ráno u rybníka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pod korunou
Předchozí dílo autora : Jarni trávy

