Z cyklu přesuny z písmenu, sekce H., leden 2011, ale nápad v hlavě byl nošení mnohem dýl
 18.03.2026
3
190 (9)
0
Poté, co poslední lidi, krom sebe vyvraždil, zůstal jen tak v tiché pietě stát, modlit se a naslouchat.

Když se i kouř rozptýlil, tak odněkud přilítl motýl a sedl si na přední končetinu posledního z jeho druhu.

Ve křoví kos svou píseň touhy začal zpívat, když ho výstřel přerušil. To si On šetřil poslední kulku pro sebe.

Nezůstal nikdo z lidí, kdo by věřil, že odešel do pekla, či do nebe, však všude na Zemi se najednou rozhostil božský mír a klid.
 23.03.2026 01:15
Líbí se mi práce s obrazy. Ta je skvělá. Jinak jsem se osobně nikdy nezajímal o společnost jako celek, ale o jednotlivce, jelikož ten je zajímavý a krásný. Celek je odpudivý a odtahuje pohled od ducha individuality. Tudíž ano, souhlasím.
 18.03.2026 19:18
Bezva,tohle jsme jednou řekli jedne jehovistce.
Vite jak zachranit platu,zbavteji člověka.
Nepoučíse.
Nenasytíse.
Jak řika Rinko ,moc jsmese tomu pánu bohu nepovedly.
 18.03.2026 14:25
A ještě jeden komentář z písmenu ode mě ...
díky za tvůj názor - s tou části o formálnosti souhlasím - s tou druhou bych polemizovala - i když ok - mohla jsme to ještě víc rozvinout - ale popravdě chtěla jsem to podat co nejpolopatistickeji - aby se nad tím mohla zamyslet většina čtenářů osobně - tuhle fázi představ jak zachránit Zemi jsem již zavrhla - příroda by si vymyslela a vyvinula jiné zvíře, ktere by se časem chovalo stejně nenasytně jako člověk - navíc člověk přece jen není jenom zvíře

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.