 07.06.2023 14 666(15) 0 |
Ležela ztuhle
skoro jak v truhle.
Oči tak divně žlutavý.
Z úst jdou jí plyny
tak nějak jiný.
Nos mi to možná utaví.
Háro až v leču.
Teď se s ní vleču.
Ospalky hnusný u oka.
Lečo to není!
Dusím svý klení.
Láska je někdy hluboká.
Sedánky Luní
s konopnou vůní
dokáže zhutnit kvalitou.
Přes les i mosty,
možná už postý
táhnu tu ženskou nalitou...
skoro jak v truhle.
Oči tak divně žlutavý.
Z úst jdou jí plyny
tak nějak jiný.
Nos mi to možná utaví.
Háro až v leču.
Teď se s ní vleču.
Ospalky hnusný u oka.
Lečo to není!
Dusím svý klení.
Láska je někdy hluboká.
Sedánky Luní
s konopnou vůní
dokáže zhutnit kvalitou.
Přes les i mosty,
možná už postý
táhnu tu ženskou nalitou...
09.06.2023 - 15:14Martin Patřičný: Souhlas. Tady v tom dílku je to tedy častokrát, ale je to jen fikce...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ticho po bouři : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kaskadér?
Předchozí dílo autora : Proč se tu zjevil optimismus?!?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
