milé, pěkné. Ale ať si dá pořádného majzla jináč ju tyn gepard zblajzne
Jsem mile překvapen, ikdyž stovkou bych to rozhodně nehodnotil. Před chvílí jsem absolvoval instruktážní video z Ameriky šedesátých let o prevenci proti jadernému výbuchu a civilní obrana. Rozmetané domy, atomové hřiby, polystyrenové figuríny plné střepů, když zrovna stály u okna. Tohle jsem přečetl rychlostí atomové exploze a stále si dokážu vybavit všechny hlavní momenty. Jen ta poslední věta mě poněkud vyvedla z míry.
ta mě po delší době u tebe zaujala , báseň to není, od všichni jsou svobodní až po konec, dobré ! ,)
Šup šup s ní do záložek. Je krásná, pravdivá, nemá žádné slabší místo, prostě super. ;)
Zařekla jsem se, že nebudu psát komentáře či hodnocení k dílům, která se mi nelíbí. Zde ho naopak napsat musím, neboť je krásné.
Ta se mi líbí, je taková správně srandovní... Jen mi k tomu chybí nějakej obrázek :-)
Pecka, jak ta přírodní lyrika přechází přímo do toho květinářství... Propracovaná až do konce...
Líbí se mi tam ten nástin zkratkovitosti, neodhadnutelnosti a jinakosti...
Hej máš recht. Jak to čtu tak tam je fakt mockrát Kendži ;)
je z toho citit takova zvlastni svoboda.. a to se mi libi! :)
Až je mi trapné se opakovat: moc se mi to líbí, je v tom zakletý ten úděl princezen, smutek, pohádka... Perfektní...jako Ty!
Těší mě, že vidím, že přibývá básníků. - chlapů :-)..nic nového jsem v té básničce nenašla, ale kdo říká, že je to špatně...:-) piš, ráda si počtu :-)
já právě nevěděla, ale dala jsem to tam takhle, zdálo se mi to nejlepší - díky :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
73Andy73 [18], Art.Ep [17], Její výsost Drea I. [17], Vinicia [15], Caira [15], linoryt [9], kumburk [7], P.Š.t [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

