Tvůj problém nese název jednoho termínu, který mi kdysi řekl jeden redaktor a který si už nepamatuju jak zněl. Jde ale o to, že ty rýmy ti nesedí, protože jsou to rýmy s donucením. Přídavná jména, infinitivy, přechodníky - dá rozum, že všechny mají stejné koncovky a básníci se tomu raději vyhýbají, protože dopředu čtenář uhodne, čím bude řádek končit. Umění tkví v poezii v překvapení. Spanilých-zbloudilých to se dá čekat - tam není na výběr jiný tvar, to samé se tu opakuje všude. Oblak-mrak; vzplálo-zaplesalo...
Tohle ti tam nesedí.
Další věc je rytmus. Básničky, které jsou v řádcích dlouhé by měly mít určitou zpěvnost, jinak je básnička moc hutná a dlouhá a nudná. Básník umí málo slovy vyjádřit celé věty, jde jen o to najít ta pravá slova a ještě ke všemu tak aby zněla hezky. Z té básně by se dalo 60% slov vyhodit a pořád by to byl tentýž příběh - akorát by se líp četl. U krátkých básniček (tak tři slova na řádek - tam o rytmus vlastně nejde, rytmus je pomůcka pro čtení délších básniček. Představ si, že by si to měl někdy někdo zapamatovat nazpaměť a recitovat. Na takové školáky, co tě jednou budou recitovat u tabule bys měl brát trochu ohled)
Předposlední sloka má hromadu chyb. (Přechodníky jsou zrádná past a je dobré se jim vyhnout, protože už jim dneska moc lidí nerozumí) A jsme u toho, že čtenář si nejen rád přečte báseň, ale taky ji chce dobře rozumnět a snáze ji pochopí, když bude psaná jeho jazykem. Je pěkné užívat Máchovský slovník, ale ten dneska lidem nic neřekne, jako v době, kdy psal Mácha (tehdy čeština ostatně byla velmi kuriózní řečí, nebyla ani úřední řečí).
A poslední věc: Vybral sis žánr, jak píše Mattyna, velmi dobrý výber tématu, mohu-li to tak říci. Dýchá z toho lyrická fantasy. Ovšem je taky důležité mít osobitý styl. Dneska, když čteš Seiferta, Horu, Hrubína, Nezvala, Wolkera, Ohniska... už na první přečtení poznáš, čí ty verše jsou. Je to jako s hudbou. Poznáš interpreta podle jeho díla. To je umění. A toho bys měl umět dosáhnout. Až tě někdo bude číst a nebude vědět čí ty básn jsou, řekne: To je úplně jako od Poustevníka! - pak teprve pochopíš. Pak už ti nikdo žádné rady dávat nemůže.
Ámen. Hodně zdaru.
Tohle ti tam nesedí.
Další věc je rytmus. Básničky, které jsou v řádcích dlouhé by měly mít určitou zpěvnost, jinak je básnička moc hutná a dlouhá a nudná. Básník umí málo slovy vyjádřit celé věty, jde jen o to najít ta pravá slova a ještě ke všemu tak aby zněla hezky. Z té básně by se dalo 60% slov vyhodit a pořád by to byl tentýž příběh - akorát by se líp četl. U krátkých básniček (tak tři slova na řádek - tam o rytmus vlastně nejde, rytmus je pomůcka pro čtení délších básniček. Představ si, že by si to měl někdy někdo zapamatovat nazpaměť a recitovat. Na takové školáky, co tě jednou budou recitovat u tabule bys měl brát trochu ohled)
Předposlední sloka má hromadu chyb. (Přechodníky jsou zrádná past a je dobré se jim vyhnout, protože už jim dneska moc lidí nerozumí) A jsme u toho, že čtenář si nejen rád přečte báseň, ale taky ji chce dobře rozumnět a snáze ji pochopí, když bude psaná jeho jazykem. Je pěkné užívat Máchovský slovník, ale ten dneska lidem nic neřekne, jako v době, kdy psal Mácha (tehdy čeština ostatně byla velmi kuriózní řečí, nebyla ani úřední řečí).
A poslední věc: Vybral sis žánr, jak píše Mattyna, velmi dobrý výber tématu, mohu-li to tak říci. Dýchá z toho lyrická fantasy. Ovšem je taky důležité mít osobitý styl. Dneska, když čteš Seiferta, Horu, Hrubína, Nezvala, Wolkera, Ohniska... už na první přečtení poznáš, čí ty verše jsou. Je to jako s hudbou. Poznáš interpreta podle jeho díla. To je umění. A toho bys měl umět dosáhnout. Až tě někdo bude číst a nebude vědět čí ty básn jsou, řekne: To je úplně jako od Poustevníka! - pak teprve pochopíš. Pak už ti nikdo žádné rady dávat nemůže.
Ámen. Hodně zdaru.
no a jak se ti to celkově líbí? nesedí mi tam rýmy, chtěl by jsem jenom nějaký názůrek, který by mě usměrnil, samozřejmě, že mám tu myšlenku v pokračování dál, ale i přesto...
konecne...*
bez diakritiky v tom vidim vic... proste pocit...ne formu...
krasna basen...
na konec dechu
vlozim tecku
a zavru oci
!:)
**
rada te po dlouhy dobe ctu... oslovuje me to...
bez diakritiky v tom vidim vic... proste pocit...ne formu...
krasna basen...
na konec dechu
vlozim tecku
a zavru oci
!:)
**
rada te po dlouhy dobe ctu... oslovuje me to...
název fakt dobrej :D
a báseň jo, perfektní, líbí se mi /i když souhlas s matttynou ohledně háčků, ale na tohle téma toho tady bylo řečeno už dost ;)/
a báseň jo, perfektní, líbí se mi /i když souhlas s matttynou ohledně háčků, ale na tohle téma toho tady bylo řečeno už dost ;)/
to nevím teda...názor na nedokončenou báseň...připadá mi divné dopisovat báseň podle názoru ostatních...
leč tedy...myslím,že žánr jsi trefil...;-)
víc asi nic, jelikož rýmované a psané básnickým jazykem hodnotit dost dobře neumím...
leč tedy...myslím,že žánr jsi trefil...;-)
víc asi nic, jelikož rýmované a psané básnickým jazykem hodnotit dost dobře neumím...
Děkuju, nevšim jsem si.Hned jsem to opravil.A co se Tvého s velkým T , je to proto, že k té osobě cítím hlubokou úctu a cit.Je to vyzdvižení osoby, názoru apod....
také se mi líbí,ale nebyla bych to já,abych neměla zase nějaký poznámky...chybí mi tam háčky a čárky...prostě...bez toho, to pro mě znamená o padesát procent míň...:-(
akitnamor - romantika :-)
akitnamor - romantika :-)
jo...pačí sa... líbí se mi i styl i název i průběh...
Nádhera, miluji tento typ básní (když tak jukni na mé, můžeme si o tom promluvit více), velice krásné s historickým nádechem a citem. Ještě do toho zakomponovat více takových "uměleckých obratů" a je to dokonalé, ale i přesto je to excelentní :-).
Čtu si to, řádek po řádku,
prožívám si svou pohádku,
co změnila se v sen,
též byl jsem okouzlen
dívkou, s níž rád jsem zas
tančíval v dávný čas
jive, foxtrot, valčík, blues,
/a byla vážně kus!/,
zmámil mne waltz i polka,
když tahle prima holka
byla v mé náruči...
A srdce dál si sní...;o)
prožívám si svou pohádku,
co změnila se v sen,
též byl jsem okouzlen
dívkou, s níž rád jsem zas
tančíval v dávný čas
jive, foxtrot, valčík, blues,
/a byla vážně kus!/,
zmámil mne waltz i polka,
když tahle prima holka
byla v mé náruči...
A srdce dál si sní...;o)
Dívka v modrém: A já zase Tvoje kouzelná vyznání!;o)))
Točlověk přímo omládne! Jinak "Dívka v modrém " byl můj oblíbený film,což ostatně platí pro všechny filmy s Oldou Novým! A představitelka hlavní role mi učarovala! ;o) To vyznnání si broukám s Oldou i bez něj dodnes...;o)))
Točlověk přímo omládne! Jinak "Dívka v modrém " byl můj oblíbený film,což ostatně platí pro všechny filmy s Oldou Novým! A představitelka hlavní role mi učarovala! ;o) To vyznnání si broukám s Oldou i bez něj dodnes...;o)))
První polovina je skvělá ( po "do postele si lehnu naha") a s lehkostí se čte, jednoduché, vvýstižné, plné pěkných obratů...
Druhá polovina už mi tak nesedí, především mě mrzí, že se vytratil rým...
P.S.: vůbec nemám páru co je to akitnamor?
měj se... ;)
Druhá polovina už mi tak nesedí, především mě mrzí, že se vytratil rým...
P.S.: vůbec nemám páru co je to akitnamor?
měj se... ;)
ivkaja:
Vínko kup, elixír pravý,
vzpomeň, připij na mé zdraví
ať mi můzy přejí jen,
co Ty ráda, psát chci sem...;o)
Vínko kup, elixír pravý,
vzpomeň, připij na mé zdraví
ať mi můzy přejí jen,
co Ty ráda, psát chci sem...;o)
puero:
Když se mistr tesař utne,
důsledky bývají smutné!
Skládaje tuhle básničku,
chtěl jsem prostě ven z šuplíčku,
kam kdosi mne kdys zařadil,
tak jsem si trochu zařádil.
Je to jen pokus žertovný,
ohlas je vskutku dojemný,
však člověk všem se nezavděčí:
ten láteří a ten zas brečí,
jiný se jenom usmíval,
Tys tomu černý nádech dal...;o)))
Všechno na světě lze brát buď smrtelně vážně nebo si z toho utahovat, veřejně či skrytě, takže ten druhý neví, zda to myslíš doopravdy či ho jen taháš za fusekli...;o)
Když se mistr tesař utne,
důsledky bývají smutné!
Skládaje tuhle básničku,
chtěl jsem prostě ven z šuplíčku,
kam kdosi mne kdys zařadil,
tak jsem si trochu zařádil.
Je to jen pokus žertovný,
ohlas je vskutku dojemný,
však člověk všem se nezavděčí:
ten láteří a ten zas brečí,
jiný se jenom usmíval,
Tys tomu černý nádech dal...;o)))
Všechno na světě lze brát buď smrtelně vážně nebo si z toho utahovat, veřejně či skrytě, takže ten druhý neví, zda to myslíš doopravdy či ho jen taháš za fusekli...;o)
Hanička:
Moje řeč! A tak to zkouším...Nerad bych zemřel jsa navždy zaškatulkován jako naivní romantik, který neví, co je na ženě nejkrásnější...;o)))
Moje řeč! A tak to zkouším...Nerad bych zemřel jsa navždy zaškatulkován jako naivní romantik, který neví, co je na ženě nejkrásnější...;o)))
nevěrná:
Netuším, zda se ke mně vrací
a zda-li je to vždycky táž,
ve snech svých hledám inspiraci
a fantazii mou již znáš!
;o)
Netuším, zda se ke mně vrací
a zda-li je to vždycky táž,
ve snech svých hledám inspiraci
a fantazii mou již znáš!
;o)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Princessoflove [18], Trinity [16], Something_Everywhere [13], Gustav [11], Dargnon [10], Hanika [10], Pheonix23 [9], Lomien [2]» řekli o sobě
Sucháč řekl o Makyna :Vycházející hvězda české poezie... Pokud se odvážíš a vydáš sbírku (a dáš mi vědět, že se tak stalo:-)), budu určitě mezi prvními, kdo si ji koupí... :-)

