tolik smutku najednou nezvládám...obvzlášt ne pokud venku prší, prší a prší...

když já nevím, první obraz mi přijde tíživý, pak se uprostřed uvolní vzpomínkou a konec mi nějak nepomohl to všechno pochopit...
ale vidím v tom nějaký potenciál:)

Hezký téma, málokdo o nich píše s takovou empatií.
Tohle je vydařená pasáž:
Svůj život vezou na kolečkách,
nebo přes rameno hozený,
brodí se v sněhu, taky v břečkách,
na nohách boty plátěný.

nudit HEJA, HEJA :D

mlha předemnou
mlha za mnou
tuší
nad duší mraky táhnou

přejde ;-)...ale až jednou...:-(

No, češtinářka by ti za ty chyby asi ukousla hlavu, být vlkodlakem. Lykantropie, ne likantropie. Jinak jsou to vlkodlaci, ne lykani jako ze pc hry, či Underworldu.

Jo, to není špatné. Kdopak jsou ti noční návštěvníci? Staří duchové, přebývají na onom místě již dávno před námi? Kdo ví.

Od kdy je La Veyova Satanská bible vázaná v kůži? Citoval jsi jí.
Je to fakt jako z Věřte nevěřte. Já bych si ty poslední otázky odpustil. Čtenáři dojde, co se asi stalo. Jen bych si zrovna s tímhle tématem moc nehrál. Pokud popisuješ nějaký obřad, tak ne doslova. Najde se dost hlupáků, co se ho pokusí napodobit. I jen z legrace. Následky mohou být zlé, jako se to už stalo.

ooo děkuji :) :)

parádní ! kde se to bere, viď ?

Dost pěkná mystická povídka. Jen bych ji trochu jinak stylizoval. Text působí jako monolit a to spoustu lisí odrazuje. Možná jsem jediný, kdo to dočetl do konce. Odděl přímou řeč. Když bude na samostatním řádku, text se nebzde tvářit tak sevřeně. Dál - udělej odstavce. To samé. Vypadá to pak lépe a dnešního líného čtenáře to tolik neodradí.

No, je to dost dobrá povídka. Překvapuje mě, že tu není žádný komentář. No jo, lidé se kouknou, je to dlouhé, tak ani nečtou (namáhá to mozek) a jdou dál.
Já zažil také jednou jednu divnou bouřku. Bylo to na vandru. Přišlo to bez výstrahy. Okolo nás to mlátilo, jako když se nás to snaží zasáhnout. Krčili jsem se pod skálou a ta chatla jednu ránu za druhou. Jednou do skály, podruhé vedle do pole, potřetí do lesa. Vše tak do sta metrů od nás a do kruhu. Staršný zážitek.

S tím vařením je fakt vostrej. I prát se musel naučit:-)

Tý jo, úplně mi to připomíná takovou odlehčenou fixu :) musím si Tě pročíst ;)

to s tim prochazenim hlavou je genialni:) az moc klasicky:))

jojo. nemuset vysvetlovat. nektery pasaze mi byly tak duverne znamy:)

Pěkná básnička, taková hrozně lidská ;)

Hele, to je pěkný. Ženská rozebírá sama sebe. Ty stádia vývoje jejích pocitů a potřeb, jsou pěkně vystižená.

dekuju* vratili mi inspiraci:))